Back Friedrich August Hayek Afrikaans فريدريش فون هايك Arabic فريدريش فون هايك ARZ Fridrix fon Hayek Azerbaijani Фрыдрых Аўгуст фон Хаек Byelorussian Фридрих Хайек Bulgarian ফ্রিডরিখ হায়েক Bengali/Bangla Friedrich August von Hayek BS Friedrich August von Hayek Catalan فریدریش ھایێک CKB
 | |
| Datum narození | 8. května 1899 |
|---|---|
| Místo narození |  Vídeň, Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 23. března 1992 (ve věku 92 let) |
| Místo úmrtí |  Freiburg, Německo |
| Národnost | Rakouská, |
| Ekonomická škola | Rakouská škola |
| Instituce | Freiburská universita (1962–1968) University of Chicago (1950–1962) London School of Economics (1931 - 1950) |
| Pole působení | Ekonomie • politologie • právo • filosofie • psychologie |
| Vzdělání | Vídeňská univerzita |
| Vlivy | Eugen von Böhm-Bawerk • Ernst Mach • Carl Menger • Friedrich von Wieser • Ludwig von Mises • David Hume • Ludwig Wittgenstein • John Locke • Edmund Burke • John Stuart Mill • Alexis de Tocqueville • Karl Raimund Popper |
| Oponoval | John Maynard Keynes |
| Ovlivnil | Margaret Thatcherová • Ronald Reagan • Milton Friedman • Murray Rothbard • Ron Paul • Václav Klaus |
| Příspěvky | Economic calculation problem, Catallaxy, Extended order, Dispersed knowledge, Price signal, Spontaneous order, Hebbian theory |
| Ocenění | Nobelova cena za ekonomii (1974) Prezidentská medaile svobody (1991) |
| Manžel(ka) | Helen Berta Maria von Fritsch Helene Bitterlich |
| Děti | Laurence Hayek Christine von Hayek |
| Rodiče | August von Hayek |
| Příbuzní | Karl Wittgenstein (strýc z matčiny strany) Leopoldine Wittgenstein (teta) |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich August von Hayek (8. května 1899 Vídeň – 23. března 1992 Freiburg) byl ekonom a filozof tzv. rakouské školy. Proslul zejména svou obhajobou klasického liberalismu. Jeho rodištěm bylo Rakousko-Uhersko, velkou část života však strávil ve Velké Británii, dále v USA a Německu. Roku 1938 získal britské občanství.
V Británii také roku 1944 napsal svou proslulou knihu Cesta do otroctví, ve které kritizuje socialismus a nacismus (nacionální socialismus) směřující k totalitnímu státu.
V roce 1974 mu byla spolu s jeho názorovým rivalem Gunnar Myrdalem udělena Nobelova cena za ekonomii, za přínos v teorii měnové politiky a hospodářského cyklu.[1] Významné jsou i jeho příspěvky v oborech jurisprudence a kognitivních věd.
Roku 1984 mu britská královna Alžběta II. udělila Řád společníků cti, a to na doporučení tehdejší předsedkyně vlády Margaret Thatcher.
- ↑ THE SVERIGES RIKSBANK. The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel 1974 [online]. Nobelprize.org [cit. 2012-10-29]. Dostupné online. (anglicky)