Fyziokratismus (z řeckého fysis = příroda, povaha; kratos = síla, vláda) je ekonomická teorie vyvinutá v 18. století skupinou osvícenských francouzských ekonomů, kteří věřili, že bohatství národů se odvozuje z hodnoty zemědělské půdy a zemědělské produkty by měly být vysoce ceněny.[1] Jejich teorie vznikaly ve Francii a nejpopulárnějšími se staly ve 2. pol. 18. stol. Fyziokratismus lze považovat za první dobře propracovanou ekonomickou teorii.
Obzvláště velký vliv na fyziokratické hnutí měli François Quesnay (1694–1774) a Anne Robert Jacques Turgot (1727–1781).[2]
Bezprostředně po fyziokratismu se vyvinula první moderní ekonomická škola – klasická ekonomie – jejíž počátkem byla publikace Adama Smitha Pojednání o podstatě a původu bohatství národů z roku 1776.
Nejvýznamnějším přínosem fyziokratů bylo, že kladli důraz na produktivní práci jako na zdroj národního bohatství. Toto je odlišuje od předchozích ekonomických škol, především od merkantilismu, které se často zaměřovaly na bohatství panovníků, hromadění zlata a rovnováhu obchodu. Zatímco merkantilisté tvrdil, že hodnota produktů se vytváří až na místě prodeje[3] výměnou produktu za peníze, fyziokraté viděli jako jediný zdroj hodnoty v práci na produktu (ne v produktu samém). Pro fyziokraty byla pouze zemědělská práce zdrojem hodnot[3], nezemědělské práce považovali za „neproduktivní doplňky“ k práci zemědělské.[3]
V době, kdy fyziokraté formulovali své názory, byla ekonomie skoro výhradně zaměřená na zemědělství. Pravděpodobně proto považovali pouze zemědělskou práci za hodnotnou. Fyziokraté viděli produkci statků a služeb jako ekvivalent spotřeby zemědělských nadbytků, protože hlavním zdrojem síly byla síla lidská nebo zvířecí a veškerá energie byla odvozená z přebytků zemědělské produkce. Výnosem v produkci byla pouze renta získávaná majiteli půdy, na které probíhala zemědělská produkce.[3]
„Fyziokraté zatracovali města pro jejich umělost a cenili si přírodnějších způsobů žití. Oslavovali rolníky.“[4] Sami se nazývali Lés Économistes (ekonomové), ale běžně jsou označováni jako fyziokraté, kvůli odlišení od dalších ekonomických škol, které vznikaly po nich.[5]