Gabriel von Max | |
---|---|
![]() Gabriel Max | |
Rodné jméno | Gabriel Max |
Narození | 23. srpna 1840 Praha-Nové Město ![]() |
Úmrtí | 24. listopadu 1915 (ve věku 75 let) Mnichov ![]() |
Místo pohřbení | Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′37″ s. š., 11°33′52″ v. d.) |
Národnost | rakouská |
Vzdělání | Akademie der Bildenden Künste München |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově Akademie výtvarných umění v Praze Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | malíř, vysokoškolský pedagog |
Rodiče | Josef Max a Anna Max |
Děti | Colombo Max Corneille Max |
Příbuzní | Josef Max otec, Emanuel Max strýc |
Ocenění | Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1895) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gabriel Cornelius Max (23. srpna 1840 Praha-Nové Město[1] – 24. listopadu 1915 Mnichov[2]) byl česko-německý malíř. Většinu tvůrčího života strávil v Mnichově, kde dokončil studium a později vyučoval na malířské akademii. Pro jeho díla jsou typické citově nabité a psychologicky propracované postavy, vyzařující pocity lítosti a soucitu. Malby mají romantickou atmosféru a mystický nádech, nejsou zcela realistické. Namaloval i několik obrazů opic a řadu ilustrací. Inspirovala ho především vlastní fantazie. Ve své době byl mezinárodně uznávaný a velmi oblíbený i v Praze. Zabýval se darwinismem a spiritismem. Zanechal po sobě rozsáhlou vědeckou sbírku, zahrnující mimo jiné asi 500 lebek z různých světadílů (dnes uložena v mannheimském muzeu REM).