Back Gaudium et Spes Catalan Gaudium et Spes Danish Gaudium et spes German Gaudium et spes English Gaudium et spes Esperanto Gaudium et spes Spanish Gaudium et Spes French Gaudium et Spes Croatian Gaudium et Spes ID Gaudium et spes Italian
Gaudium et Spes  Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě česky: Radost a naděje | |
|---|---|
 Dokumenty II. vatikánského koncilu | |
| Datum | 7. prosince 1965 promulgoval Pavel VI. |
| Téma | Církev v současném světě |
| Text | |
| latinsky | |
| anglicky | |
| česky | |
Gaudium et Spes, psáno též Gaudium et spes (latinsky Radost a naděje), aneb Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě, je jedním z dokumentů Druhého vatikánského koncilu (1962–1965). Byla posledním a nejdelším publikovaným dokumentem koncilu a je první konstitucí vydanou ekumenickým koncilem, která se obrací k celému světu.[1] Název, jako většiny ostatních církevních textů, je odvozen z prvních slov dokumentu: Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i radostí a nadějí, smutkem a úzkostí Kristových učedníků...[2] Jako zkratka pro citace se používá GS. Zabývá se „církví v současném světě“.[3] Byla schválena koncilními otci 7. prosince 1965 a téhož dne slavnostně promulgována papežem Pavlem VI. Konstituce zejména vytyčuje vztah mezi církví a okolním světem.[4] Vzhledem k roli, která se týká vztahu katolické církve k celému světu, ve srovnání se zaměřením Lumen gentium na to, jak církev chápe sama sebe, byly konstituce Gaudium et spes a Lumen gentium nazývány „dvěma pilíři Druhého vatikánského koncilu“.[5]
Byla schválena po několika letech práce samotného koncilního shromáždění a komisí, které následovaly při formulaci textu, neboť otázky, jimiž se zabývala, byly v oněch letech 20. století obzvláště aktuální.[6]
V konstituci Gaudium et Spes koncilní otcové upozornili církev na potřebu zahájit plodnou konfrontaci s kulturou a světem. Svět, i když se často odchyluje od křesťanské morálky, je stále Božím dílem,[7] a tedy místem, kde Bůh projevuje svou přítomnost. Za úkol církve, v první řadě laiků, ale nejen jich, bylo proto považováno obnovení hlubokých vazeb s „muži a ženami dobré vůle“, zejména ve společném nasazení pro mír, spravedlnost, základní svobody a vědu.[8] Dokument také obsahuje historicky první zmínku v oficiálním dokumentu o konceptu mezigenerační kontinuity a udržitelnosti rozvoje.[9]
- ↑ XAVIER, Joseph. Theological Anthropology of "Gaudium et Spes" and Fundamental theology. Gregorianum. 2010, roč. 91, čís. 1, s. 124–136. Dostupné online. ISSN 0017-4114. JSTOR 44322673. (anglicky)
- ↑ GS, 1
- ↑ WEIGEL, George. John Paul II and the Crisis of Humanism [online]. First Things, 1999-12, rev. 2018-10-23 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GAILLARDETZ, Richard R.; CLIFFORD, Catherine E. Keys to the Council : unlocking the teaching of Vatican II. Collegeville, Minn.: Liturgical Press, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-8146-3424-0. OCLC 793345332 (anglicky)
- ↑ HAHNENBERG, Edward P. A Concise Guide to the Documents of Vatican II. [s.l.]: St. Anthony Messenger Press. Kindle location 1224, 2007. ISBN 9781616362201. (anglicky)
- ↑ BRIGHAM, Erin. The church in the modern world : fifty years after Gaudium et spes. MD: Lanham, 2014-12-31. Dostupné online. ISBN 978-0-7391-8731-9. OCLC 902830768 (anglicky)
- ↑ Gn 1, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ SHERIDAN, Sean O. Gaudium Et Spes: The Development and Implementation of the Church's Role in Evangelization in the Pastoral Constitution on the Church in the Modern World. The Jurist: Studies in Church Law and Ministry. 2011, roč. 71, čís. 1, s. 91–119. S2CID 192678881. Dostupné online. ISSN 2326-6236. doi:10.1353/jur.2011.0013. (anglicky)
- ↑ BUCCIARELLI, Edgardo; PERSICO, Tony E.; MATTOSCIO, Nicola. The Christian ethics of socio-economic development. The Journal of Philosophical Economics. 2011, roč. 5, čís. 1, s. 90. Dostupné online. (anglicky)