Gentile Bellini | |
---|---|
![]() Gentile Bellini (autoportrét z roku 1496/97) | |
Narození | mezi roky 1426 a 1429 Benátky |
Úmrtí | pohřben: 23. února 1507 Benátky |
Národnost | Ital |
Vzdělání | vyučen v dílně svého otce Jacopa Belliniho |
Povolání | malíř portrétů a obrazů s náboženskou tematikou |
Rodiče | Jacopo Bellini |
Příbuzní | Giovanni Bellini[1] a Nicolosia Bellini (sourozenci) Andrea Mantegna (švagr) |
Hnutí | benátské malířství rané renesance |
Významná díla | Podobizna sultána Mehmeda II. (1479/80), Portrét dóžete Giovanni Moceniga (1485), Svatý Marek káže v Alexandrii (1507) |
Mecenáš | benátská Signoria |
Ovlivněný | otcem Jacopem Bellinim a švagrem Andreou Mantegnou |
Vliv na | přechod k vrcholné renesanci; vývoj historické malby |
Ocenění | Conte Palatino (falckrabě) - titul udělil císař Fridrich III. Habsburský (1469), sultán Mehmed II. mu udělil titul bej - kníže, (1480) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gentile Bellini (1426/29 Benátky – pohřben 23. února 1507 Benátky) se narodil do rodiny benátského malíře Jacopa Belliniho a jeho manželky Anny Rinversi. Otec mu dal jméno Gentile po svém učiteli a později i spolupracovníkovi Gentilem da Fabriano (1370 ? – 1427). Jeho mladším bratrem byl Giovanni Bellini a švagrem Andrea Mantegna. Nedávná publikace však naznačuje, že Giovanni byl nevlastním bratrem Jacopovým, nikoliv Gentileho.[2] Po otcově smrti převzal vedení malířské dílny a stal se malířem benátských dóžat. Gentileho rozměrné obrazy měly charakter městských vedut. Tato plátna se vyznačovala velkým počtem postav a barevnou pestrostí. Stala se dokumentem společenského života v Benátkách na přelomu 15. a 16. století.[3]