George Grosz | |
---|---|
George Grosz v roce 1930 | |
Rodné jméno | Georg Ehrenfried Groß |
Narození | 26. července 1893 Berlín |
Úmrtí | 6. července 1959 Berlín |
Místo pohřbení | Friedhof Heerstraße |
Národnost | Němec |
Vzdělání | Královská saská akademie v Drážďanech, Umělecko-průmyslová škola v Berlíně |
Alma mater | Hochschule für Bildende Künste Dresden (1909–1911) |
Povolání | malíř, grafik, pedagog |
Manžel(ka) | Eva Peters |
Děti | Marty Grosz Peter M. Grosz |
Hnutí | dadaismus, nová věcnost |
Významná díla | Sebevražda (1916); Daum si v květnu 1920 bere svého pedantického automatona George. John Heartfield z toho má velkou radost (1920); Pilíře společnosti (1926) |
Mecenáš | Felix Weil |
Ovlivněný | futurismus, metafyzické malířství, James Ensor, Paul Klee |
Vliv na | Ben Shahn |
Ocenění | Carol H. Beck Gold Medal (1940), člen americké Akademie umění (1954), člen německé Akademie umění (1958) |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
George Grosz, narozený jako Georg Ehrenfried Groß (26. července 1893 Berlín – 6. července 1959 Berlín), byl německoamerický malíř, grafik a karikaturista. Jeho styl postupně ovlivnil expresionismus, futurismus a dadaismus, stal se členem uskupení Nová věcnost. Proslul kritikou společnosti Výmarské republiky. Zdůrazňoval negativní stránky života velkoměsta a sociální rozdíly. Naproti Otto Dixovi, dalšímu hlasitému kritikovi německé společnosti, je Grosz agresivnější a více politický. Okruhy, kterými se zabýval, byly především ekonomika, politika, vojenství a duchovenstvo.