Giovanni Bellini | |
---|---|
Narození | 1424/28 nebo 1430/34 Benátky |
Úmrtí | 26. nebo 29. listopad 1516 Benátky |
Místo pohřbení | Bazilika svatých Jana a Pavla |
Národnost | Ital |
Vzdělání | vyučil se v dílně Belliniů; poučení získal od svého švagra Andrey Mantegni |
Povolání | malíř obrazů s náboženskou a mytologickou tematikou |
Rodiče | Jacopo Bellini |
Příbuzní | Gentile Bellini[1] a Nicolosia Bellini (sourozenci) Andrea Mantegna (švagr) |
Významná díla | Agonie v Getsemanské zahradě (1458/60, Národní galerie v Londýně), Pala di San Giobbe (1478/80, Gallerie dell’Accademia), Dóže Leonardo Loredan (1501/02, Národní galerie v Londýně), Hostina bohů (1514, Národní galerie ve Washingtonu) |
Ovlivněný | Florenťanem Donatellem, švagrem Andreou Mantegnou a Sicilanem Antonellem da Messina; později i svými žáky – Giorgionem a Tizianem |
Vliv na | rozvoj benátské malby 16. století |
Ocenění | 1473 jmenován pittore del dominio (malíř jmenovaný Benátskou republikou); stal se sensariem (makléřem) ve Fondaco dei Tedeschi (Dům německých kupců) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Giovanni Bellini, zvaný také Giambellino (1424/28 nebo 1430/34 Benátky – 26. nebo 29. listopad 1516 Benátky), byl skutečným zakladatelem benátské renesanční malby. Vytvořil vlastní lyrický styl, v němž spojil obdiv k přírodě s citovým půvabem.[2] Původně muránskou kompozici Sacra Conversazione Giovanni Bellini přetvořil, když Madonu s dítětem umístil pod klenbu apsidy a obklopil ji postavami světců s výrazy opravdové svatosti.[3] K dokonalosti však dovedl nejen vyobrazení Madon s dítětem, ale také podobizny významných osobností. Vytříbená barevnost jeho obrazů s mytologickou tematikou se stala základem pro pozdější Giorgionovu a Tizianovu malířskou tvorbu.