Back جونديوك ARZ Гундиох Bulgarian Gondioc Breton Gondioc Catalan Gundioch German Γκουντέριχος Greek Gondioc English Gondioc Spanish Gunderik (burgundit) Finnish Gondioc French
| Gondioch | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. století |
| Úmrtí | 473 Worms |
| Povolání | panovník |
| Choť | Rechilova dcera |
| Děti | Chilperich II. Burgundský Gundobad Godomar II. Godegisel |
| Rodiče | Gundahar |
| Rod | Dynastie Burgundů |
| Příbuzní | Chilperich I. Burgundský (bratr) Chrodechilda[1] a Chroma (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gondioch také Gunderich či Gundowech (5. století? - 473?) byl králem Burgundů. Kolem roku 436 ve vládě vystřídal svého domnělého otce Gundahara.[2]
V roce 406 za vlády krále Gundahara překročili Burgundové v okolí Mohuče řeku Rýn a se svolením římského císaře Honoria se usadili na jeho levém břehu. Gundaharovy násilné pokusy rozšířit království Burgundů směrem na západ, přivedly o 30 let později Gundahara do konfliktu s Římany.[3] V roce 435 římský generál Flavius Aetius s hunskými pomocnými jednotkami království Burgundů napadl, Gundahar byl v boji zabit a hlavní burgundské sídlo ve Wormsu bylo hunskými jednotkami zničeno.[3]
Většina přeživších Burgundů se vzdala a připojila se k Římanům jako pomocná jednotka pod vedením jejich nového krále Gondiocha. v roce 443 Flavius Aetius Burgundy usadil jako foederaty v západním Švýcarsku a Sapaudii, kde měli za úkol bránit Galii proti rostoucí síle Alamanů. Tato osada se nacházela na území dnešní Ženevy a byla základem nového království Burgundů.
V roce 451 se Gondioch spojil s Flaviem Aetiem v bitvě na Katalaunských polích proti Attilovi. V roce 457 potlačil povstání v Lyonu a převzal město v rozporu s podmínkami dohodnutými s Římany. V reakci na to císař Maiorian s pomocí Flavia Aetia vyhnal Gundiocha z města.[4] Po smrti císaře v roce 461 Gondioch obnovil svou expanzivní politiku a zmocnil se provincií Gallia Lugdunensis (nyní Burgundsko) a v roce 463 Gallia Viennensis (údolí Rhôny).
Po smrti Flavia Aetia v roce 454 se Gondioch oženil se sestrou gótského generála Ricimera, v té době vládnoucího Západořímské říši. Jeho vnučkou byla královna Chrodechilda, manželka Chlodvíka I.[5]
V roce 472 Gondiocha ve vládě nahradil jeho mladší bratr Chilperich I. Po smrti Chilpericha I., bylo království Burgundů rozděleno mezi syny Gondiocha: Gundobada, Godegisela, Chilpericha II. a Godomara II.[pozn. 1]
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ BETHAM-EDWARDS, Miss. Holidays in Eastern France. [s.l.]: BoD – Books on Demand Dostupné online. ISBN 978-3-7340-9098-1. (anglicky)
- ↑ a b CALPRENÈDE, Gaultier de Coste La. Faramond, ou l'Histoire de France, dediée au Roy : Reveuë&corrigée de toutes les fautes qui se sont glissées dans l'impression precedente. pt. 1-6. [s.l.]: Antoine de Sommaville Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ The Foreign Quarterly Review. Rakouská národní knihovna: Treuttel Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAILLAN, Bernard de Girard Du. De l'Estat et succez des affaires de France. Par Bernard De Girard, seigneur Du Haillan. Dernière édition. [s.l.]: Chez Pierre Le Mur Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ FAVROD, Justin. Les Burgondes: un royaume oublié au coeur de l'Europe. [s.l.]: Collection le savoir suisse 142 s. Dostupné online. ISBN 978-2-88074-596-7. S. 74. (francouzsky)
Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>