3.. závod v sezóně 1994 | |
---|---|
Detaily závodu | |
Datum | 1. května 1994 |
Oficiální název | 14° Gran Premio di San Marino |
Místo | Autodromo Enzo e Dino Ferrari Imola, Emilia-Romagna, Itálie |
Délka trati | 4,933 km (3,065 mil) |
Délka závodu | 58 kol, 286,114 km (177,77 mil) |
Počasí | Jasno |
Pole position | |
Pilot | Ayrton SennaWilliams-Renault |
Čas | 1:21.548 |
Nejrychlejší kolo | |
Pilot | Damon HillWilliams-Renault |
Čas | 1:24.335 (v 10. kole) |
Stupně vítězů | |
První | Michael SchumacherBenetton-Ford |
Druhý | Nicola LariniFerrari |
Třetí | Mika HäkkinenMcLaren-Peugeot |
Grand Prix San Marina 1994 byl závod Formule 1, který se uskutečnil 1. května 1994 na Autodromo Enzo e Dino Ferrari v Imole v Itálii. Šlo o třetí závod sezóny 1994 a první závod sezóny, který se uskutečnil v Evropě. Závodní víkend byl poznamenán smrtí rakouského jezdce Rolanda Ratzenbergera, trojnásobného mistra světa Ayrtona Senny a několika dalšími vážnými nehodami a zraněními. Britský komentátor Murray Walker popsal závod jako „nejčernější den závodů Formule 1, jaký pamatuje“.[1]
Závod nakonec vyhrál Michael Schumacher, Nicola Larini získal první body své kariéry druhým místem. Třetí skončil Mika Häkkinen. Senna se dočkal státního pohřbu v domovské Brazílii, kde přibližně 500 000 lidí lemovalo ulice, kterými projížděla rakev s jeho tělem. Italští žalobci obvinili šest lidí z neúmyslného zabití v souvislosti s jeho smrtí, ale všichni byli později osvobozeni. Případ se vlekl více než 11 let v důsledku odvolání a obnovy řízení po původním osvobozujícím rozsudku.
Následky závodu vedly ke zdůraznění prvku bezpečnosti ve sportu. Dalšími důsledky závodu bylo obnovení jezdecké asociace a úpravy mnoha tratí a designu vozů. Byla přijata řada technických pravidel, které měly vozy Formule 1 zpomalit a nově vybudované okruhy jako Bahrain International Circuit obsahují velké únikové zóny, které mají zpomalit vůz předtím, než narazí do zdi. Zařízení zvané HANS, které chrání hlavu a krk v případě nehody, se od roku 2003 stalo povinným.