Gravitropismus (též geotropismus) je druh tropismu, při kterém se rostlina orientuje podle směru gravitace. Rostlinné orgány rostoucí směrem dolů se označují jako pozitivně gravitropické (kořeny), orgány rostoucí směrem nahoru jako negativně gravitropické (prýt).
Gravitropickou reakci zprostředkovává fytohormon auxin. Auxin, syntetizovaný v mladých nadzemních částech rostliny, proudí středním válcem stonku a posléze kořene do kořenové čepičky, do buněk zvaných statocyty, ve kterých se nacházejí škrobová zrna zvaná statolity. Ta svým umístěním a pohybem v rámci buňky informují rostlinu o směru gravitace. Poloha statolitů následně rozhoduje o umístění proteinových přenašečů auxinu PIN-FORMED (PIN) na plazmatické membráně těchto buněk. Na té straně buněk, kde se vlivem gravitace hromadí statolity, budou umístěny proteiny PIN, které zajistí odtok auxinu ze statocytů do příslušného směru. Pokud je kořen ve vertikální poloze, bude ze statocytů auxin proudit rovnoměrně do všech stran a dále pak stoupat vzhůru pokožkou do starších částí kořene. Při naklonění kořeně do nepřirozené vodorovné polohy dojde k akumulaci proteinů PIN na spodní membráně statocytů a k přednostnímu toku auxinu spodní stranou kořene. Na této straně vykazuje auxin inhibiční efekt na prodlužování kořenových buněk a proto svrchní strana kořene méně ovlivněná auxinem poroste rychleji, čímž se kořen prohne do oblouku ve směru gravitace. V nadzemních částech rostliny funguje obdobný mechanismus, auxin se taktéž hromadí na spodní straně nakloněného stonku, ale v tomto případě má na buňky opačný, stimulační růstový efekt, dojde tudíž k ohybu stonku směrem vzhůru.[1]