Guglielmo Marconi | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Guglielmo Giovanni Maria Marconi |
Narození | 25. dubna 1874 Bologna |
Úmrtí | 20. července 1937 (ve věku 63 let) Řím, ![]() |
Místo pohřbení | Santa Croce |
Alma mater | Boloňská univerzita |
Povolání | fyzik, inženýr, politik, byznysmen, vynálezce a vědec |
Zaměstnavatel | Univerzita v St Andrews |
Ocenění | Vallauriho cena (1899) Matteucciho medaile (1901) Nobelova cena za fyziku (1909) velkokříž Řádu Alfonse XII. (1912) Albertova medaile (1914) … více na Wikidatech |
Politická strana | Národní fašistická strana (od 1923) |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Choť | Beatrice O'Brien (1905–1924)[1][2] Maria Cristina Bezzi-Scali (od 1927)[1] |
Děti | Elettra Marconi |
Rodiče | Giuseppe Marconi[3] a Annie Jameson[3] |
Příbuzní | Francesco Paresce (synovec) Francesco Paresce (vnuk) |
Funkce | senátor Italského království (1914–1937) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marchese Guglielmo Marconi (25. dubna 1874 Griffona u Bologne – 20. července 1937 Řím) byl italský fyzik, vynálezce, podnikatel a politik.
Marconi je považován za autora bezdrátového telegrafu, prvního způsobu radiového spojení. Ve skutečnosti si ale stejný vynález patentoval o několik let dříve Nikola Tesla, kterému byl patent na bezdrátové spojení přiznán až krátce po jeho smrti.[4] Založil několik úspěšných společností podnikajících v oboru radiotelegrafického spojení. Pro papeže Pia XI. vybudoval Radio Vatikán (provoz zahájilo v roce 1931).
V roce 1909 obdržel společně s Karlem Braunem Nobelovu cenu za fyziku. Od roku 1930 byl předsedou Italské královské akademie, v roce 1936 se stal členem Papežské akademie věd. Následující rok zemřel.