Guinea-Bissau

Republika Guinea-Bissau República da Guiné-Bissau
vlajka znak
Hymna Esta é a Nossa Pátria Bem Amada
Motto Unidade, Luta, Progresso (Jednota, boj, pokrok[1])
Geografie
Poloha Guiney-Bissau
Hlavní město	Bissau
Rozloha	36 125 km² (134. na světě) z toho 22,4 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Bezejmenné místo na severovýchodě (262 m n. m.)
Časové pásmo	+0
Poloha	12° s. š., 15° z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 078 820 (2023)
Hustota zalidnění	46,9 ob. / km² (154. na světě)
HDI	▲ 0,483 (nízký) (177. na světě, 2021)
Jazyk	portugalština, kreolština, angličtina, francouzština, arabština, místní jazyky
Náboženství	Islám 46,1 %, domorodé náboženství 30,6 %, Křesťanství 18,9 %, Ostatní / Žádné 4,4 % (2020)
Státní útvar
Státní zřízení	republika
Vznik	24. září 1973 (nezávislost na Portugalsku)
Prezident	Umaro Sissoco Embaló
Předseda vlády	Rui Duarte de Barros
Měna	CFA frank (XOF)
HDP/obyv. (PPP)	1 456[2] USD (178. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	624 GNB GW
MPZ	GW, RGB
Telefonní předvolba	+245
Národní TLD	.gw
multimediální obsah na Commons

Guinea-Bissau, plným názvem Republika Guinea-Bissau, je poloprezidentská republika nacházející se na západním pobřeží Afriky mezi Guineou a Senegalem. Země má rozlohu 36 125 km², což je asi jako Nizozemsko. Kolonie pod nadvládou Portugalců, později se transformovavší v zámořskou provincii, vyhlásila v roce 1974 svou nezávislost. Od té doby prošla bouřlivým vývojem i temnými obdobími, což platí pro většinu států afrického kontinentu. V zemi panuje velmi nestabilní politická situace a návrat k principům demokracie je kvůli občanské válce z let 1998 až 1999 komplikovaný.

Guinea-Bissau je členem Organizace spojených národů, Africké unie, Hospodářského společenství západoafrických států, Organizace islámské spolupráce, Společenství portugalsky mluvících zemí, Mezinárodní organizace frankofonie, Jihoatlantické zóny míru a spolupráce a byla členem dnes již zaniklé Latinské unie.