Haibun (俳文) je japonský literární útvar ve formě cestovního deníku, ve kterém jsou kombinovány úseky krátké prózy s haiku, případně doplněné kresbami.
Jedná se o postřehy a popisy krajiny často včetně odkazů na historické události, nikoli o povídky ani eseje. Próza je výrazově úsporná. Próza a haiku se nemusí přímo týkat předmětného tématu. Je na čtenáři objevovat významové vztahy mezi těmito dvěma výrazovými prostředky.
Cestovní deníky psal formou haibunu Macuo Bašó (1644–94) ze svých cest po Japonsku za období Tokugawského šógunátu (Tokugawa Bakufu). Často se z důvodu bezpečnosti na cestách vydával za zenového mnicha.