HP.80 Victor | |
---|---|
Victor ze stavu RAF natřený bílou antiradiační barvou. | |
Určení | strategický bombardér nosič řízených střel tankovací letoun |
Původ | Spojené království |
Výrobce | Handley Page Aircraft Company |
První let | 24. prosince 1952[1] |
Zařazeno | duben 1958 |
Vyřazeno | 1993 |
Uživatel | Royal Air Force |
Výroba | 1952–1963 |
Vyrobeno kusů | 86 |
Varianty | B.1, B.1A, B.1A(K.2P), BK.1, BK.1A, B.2, B.2RS, B(SR).2, K.2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Handley Page HP.80 Victor byl britský čtyřmotorový proudový bombardér, vyvinutý a vyráběný firmou Handley Page Aircraft Company, který sloužil za studené války. Do služby přišel jako třetí a poslední představitel bombardérů třídy V po typech Vickers Valiant a Avro Vulcan. Victor byl vyvinut jako součást britského leteckého jaderného odstrašování. V roce 1968 byl vyřazen z jaderných misí po objevu únavových trhlin, které byly zhoršeny přijetím letového profilu RAF v nižších hladinách, aby se zabránilo zachycení letounů.
Několik strojů bylo upraveno pro strategický průzkum pomocí kombinace radaru, kamer a dalších senzorů. Vzhledem k tomu, že jaderné odstrašování převzaly v roce 1969 rakety Polaris ve službách Royal Navy, bylo mnoho ze zbývajících Victorů přestavěno na létající tankery. Během falklandské války byly Victory jako tankery nasazeny ve vzdušné logistické operaci k opakovanému doplňování paliva bombardérům Avro Vulcan během operace Black Buck, i na cestu zpátky.
Victor byl posledním z bombardérů třídy V, který byl vyřazen, přičemž poslední letoun dosloužil 15. října 1993. V roli tankování byl nahrazen stroji Vickers VC10 a Lockheed TriStar.