Heinrich Gustav Magnus | |
---|---|
![]() | |
Narození | 2. května 1802 Berlín |
Úmrtí | 4. dubna 1870 (ve věku 67 let) Berlín |
Místo pohřbení | Dorotheenstädtischer Friedhof |
Alma mater | Sorbonna Stockholmská univerzita Humboldtova univerzita |
Povolání | fyzik, chemik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně Humboldtova univerzita |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1863) |
Příbuzní | Eduard Magnus (bratr) Ludwig Raschdau (zeť) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heinrich Gustav Magnus (2. května 1802, Berlín – 4. dubna 1870, Berlín) byl německý fyzik a chemik židovského původu. V průběhu života konvertoval k protestantismu. V roce 1835 objevil Magnusův jev, tedy vznik síly při obtékání rotujícího tělesa plynem nebo kapalinou. Roku 1837 zjistil, že v krvi, jež koluje v tepnách, je více kyslíku než v krvi, která proudí v žilách.[1] Ve 30. letech rovněž objevil Magnusovu zelenou sůl – [Pt(NH3)4][PtCl4]. V roce 1845 byl jmenován profesorem na Berlínské univerzitě.