Back (624) Hektor AN 624 هيكتور Arabic هيكتور 624 ARZ (624) Hèctor Catalan (624) Гектор CE (624) Hektor German 624 Έκτωρ Greek 624 Hektor English 624 Hektoro Esperanto (624) Héctor Spanish
| Hektor | |
|---|---|
 | |
| Identifikátory | |
| Typ | planetka |
| Označení | (624) Hektor |
| Předběžné označení | 1907 XM 1948 VD |
| Katalogové číslo | 624 |
| Objeveno | |
| Datum | 10. února 1907 |
| Místo | Heidelberg |
| Objevitel | August Kopff |
| Jméno po | Hektór |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Velká poloosa | 5,238 au |
| Výstřednost | 0,024 |
| Perihel | 5,121 au |
| Afel | 5,355 au |
| Perioda (oběžná doba) | (11,93 a) |
| Sklon dráhy | |
| - k ekliptice | 18,1690° |
| Délka vzestupného uzlu | 342,8090° |
| Argument šířky perihelu | 182,1468° |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Absolutní hvězdná velikost | 7,49 |
| Rovníkový průměr | 370×195×195 km |
| Hmotnost | (9,95±0,12)×1018 kg |
| Průměrná hustota | 1,63 g/cm³ |
| Albedo | 0,025 |
(624) Hektor je planetka ze skupiny tzv. Trojánů obíhajících Slunce v libračním bodě L4 planety Jupiter. Je to největší těleso z Trojánů. Objevil ji August Kopff 10. února 1907.
Hektor obíhá Slunce ve vzdálenosti asi 5,17 AU, tj. přibližně 774 miliónů kilometrů, za 11,76 roku. Rotační perioda 6,92 hodin byla odvozena z jeho světelné křivky. Z variací světelné křivky vyplývá, že objekt by mohl měřit 300 × 150 km a tvarem pravděpodobně připomínat činku nebo kontaktní, či blízkou dvojplanetku.
Asteroid obíhá malý měsíc o průměru přibližně 15 km, který má označení S/2006 (624) 1 a jméno Skamandrios,[1] po Hektórovu synovi, kterého jako nemluvně zavraždil Odysseus[2] nebo Achilleův syn Neoptolemos[3].
Tak jako většina Trójanů i Hektor je planetka typu D a jeho spektrum vykazuje povrchovou vrstvu bohatou na uhlík.
- ↑ ROBERT, Johnston. (624) Hektor and S/2006 (624) 1 [online]. Asteroids with Satellites Database--Johnston's Archive [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A Classical Manual: Being a Mythological, Historical, and Geographical Commentary on Pope's Homer and Dryden's Aeneid of Virgil. J. Murray, 1833, p. 189.
- ↑ "Astyanax". Oxford Classical Dictionary. Oxford, 1949, p. 101 (s.v. "Ἀνδρομάχη").