Henri de Saint-Simon | |
---|---|
Narození | 17. října 1760 Paříž |
Úmrtí | 19. května 1825 (ve věku 64 let) nebo 19. května 1826 (ve věku 65 let) Paříž |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Claude Henri de Rouvroy de Saint-Simon |
Povolání | filozof, ekonom, novinář, historik, spisovatel, sociolog, stavební inženýr, inženýr, urbanista a politik |
Choť | Le Citoyen *** (1801–1802) |
Rod | De Rouvroy de Saint-Simon |
Příbuzní | André Louis de Saint-Simon a Marie Louise St. Simon-Montléart (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Claude Henri de Rouvroy, hrabě de Saint-Simon [klód ánri rúvroa d'sen simon], známý také jako Saint-Simon, (17. října 1760, Paříž – 19. května 1825, Paříž) byl francouzský šlechtic, osvícenec, kritik a reformátor společnosti, který se zřekl svého titulu, a jeden z prvních myslitelů moderního socialismu. Podle Bedřicha Engelse byl jedním z předchůdců "vědeckého socialismu" (marxismu) a tvořil spolu s Robertem Owenem a Charlesem Fourierem trojici "utopických socialistů".[1] Na rozdíl od marxistů, kteří očekávali nápravu společnosti od revoluce dělníků (proletariátu), Saint-Simon spoléhal na vědce, umělce a podnikatele, kteří lepší společenské uspořádání ze svých odborných znalostí navrhnou.
Saint-Simon předpověděl ideu světového míru, rozvoj vědy, technologický pokrok spjatý s pokrokem sociálním a tak fenomén zlatého věku umístil do budoucnosti (na rozdíl od svých předchůdců jako byl Rousseau, Morelly a Mably, kteří zlatý věk spojovali s bukolickými časy přírodní nevinnosti, případně s biblickým rájem). Saint-Simon požadoval aby bylo ve společnosti dostatek jídla pro každého, ubytování, ošacení a především právo a povinnost pracovat. Ovlivnil politiku, sociologii, ekonomii a především zakladatele pozitivismu Augusta Comta. Zdůrazňoval dosažení maximální míry štěstí pro všechny členy společnosti (utilitarismus, antonymum kultu chudoby).[2] [3]