Henry Hallett Dale | |
---|---|
Narození | 9. června 1875 Islington |
Úmrtí | 23. července 1968 (ve věku 93 let) Cambridge |
Alma mater | Trinity College St Bartholomew's Hospital The Leys School Tollington School Univerzitní kolej v Londýně |
Pracoviště | Univerzitní kolej v Londýně |
Ocenění | člen Královské společnosti (1914) komandér Řádu britského impéria (1919) Crooneova medaile a přednáška (1919) Balyho medaile (1921) Královská medaile (1924) … více na Wikidatech |
Příbuzní | Benjamin Dale[1] (bratr) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Henry Hallett Dale (9. červen 1875, Islington – 23. červenec 1968, Cambridge) byl anglický farmakolog a fyziolog. Vystudoval lékařství na univerzitě v Cambridge. V letech 1928-1942 byl ředitelem Národního ústavu pro lékařský výzkum (NIMR), za války byl členem poradního sboru britské vlády. Roku 1936 získal společně s Otto Loewim, svým dlouholetým přítelem, Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství, a to za výzkum role acetylcholinu při přenosu vzruchu v nervové soustavě.[2][3] V letech 1940–1945 byl prezidentem Královské společnosti.