Homo heidelbergensis Stratigrafický výskyt: Pleistocén, před 600–250 tisíci let | |
---|---|
Lebka Homo heidelbergensis | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Čeleď | hominidi (Hominidae) |
Rod | člověk (Homo) |
Binomické jméno | |
Homo heidelbergensis Schoetensack, 1908 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Homo heidelbergensis (Člověk heidelberský, pojmenován podle university v Heidelbergu) žil před 600–250 tis. lety (někdy se rozptyl zvětšuje na 700–200 tisíc). Dříve byl označován jako Homo sapiens heidelbergensis, Homo erectus heidelbergensis, či Homo sapiens paleohungaricus (naleziště Vértesszőlős). Mezi H. heidelbergensis se někdy řadí i Homo steinheimensis, H. rhodesiensis a H. capranensis. Podle některých vědců se jedná o nový lidský druh, podle dalších je to nejstarší forma druhu Homo sapiens. Jedna z novějších teorií tvrdí, že se jedná o předchůdce jak Homo neanderthalensis, tak Homo sapiens sapiens. Pro H. heidelbergensis je typické výrazné zvětšení mozku oproti Homo ergaster. Kosti lebky jsou poměrně tlusté, silnější než u H. ergaster, ale tenčí než u H. erectus. Kosterní nálezy jsou relativně hojné. Způsob výroby nástrojů byl velmi podobný technologii Acheulean (Acheuléen) druhu Homo erectus.