Back هويجنز (مسبار فضائي) Arabic Huygens (svemirska letjelica) BS Mòdul de descens Huygens Catalan Huygens (rumsonde) Danish Huygens (spacecraft) English Huygens (sondilo) Esperanto Sonda Huygens Spanish Huygens Estonian Huygens (espazio zunda) Basque فضاپیمای هویگنس Persian
| Huygens | |
|---|---|
 Replika sondy Huygens ve stejné velikosti o průměru 1,3 metru | |
| COSPAR | 1997-061C |
| Katalogové číslo | bez čísla |
| Start | 15. října 1997 |
| Kosmodrom | Eastern Test Range |
| Nosná raketa | Titan 4B Centaur |
| Stav objektu | přistál na měsíci Titan |
| Přistání | 14. ledna 2005 |
| Provozovatel | ESA, Itálie, ASI |
| Výrobce | Francie, Aerospatiale |
| Druh | planetární sonda |
| Mateřské těleso | Cassini |
| Program | Sonda Cassini |
| Hmotnost | 318 kg |
| Přístroje | |
| Nese přístroje | Descent Imager/Spectral Radiometer |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Huygens je evropská planetární sonda, součást kombinované mise Cassini-Huygens, určená k průzkumu atmosféry a povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu. Pro organizaci ESA a italskou národní kosmickou agenturu ASI ji vyrobila francouzská firma Aerospatiale. Na přístrojovém vybavení se podílela též americká organizace NASA a řada amerických univerzit.
Během mise došlo k prvnímu a dosud jedinému přistání, které kdy bylo dosaženo ve vnější sluneční soustavě ve vzdálenosti přibližně 1,4 miliardy kilometrů od Země.[1] Huygens se oddělil od orbiteru Cassini 25. prosince 2004 a přistál na Titanu 14. ledna 2005 v blízkosti světlé oblasti Xanadu. Po přistání odesílal asi 90 minut data. Tato událost drží rekord nejvzdálenějšího přistání člověkem vyrobeného přístroje na kosmickém tělese.[1][2]
- ↑ a b Six reasons why Huygens is a Legend of Space. Euronews [online]. 2017-02-02 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VOPLATKA, Michael. ESA – 8. díl – Nejvzdálenější přistání od Země. Kosmonautix.cz [online]. 2013-06-16 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.