InSight

InSight
COSPAR	2018-042A
Katalogové číslo	43457
Start	5. května 2018
Kosmodrom	Vandenberg Space Force Base Space Launch Complex 3 East
Nosná raketa	Atlas V 401
Přistání	26. listopadu 2018
Trvání mise	2266 dní
Provozovatel	NASA a Jet Propulsion Laboratory
Výrobce	Lockheed Martin Space Systems
Program	Program Discovery
Hmotnost	694 kg a 348 kg
Délka	6 m
Šířka	1,56 m
Výška	1 m
Přístroje
Nese přístroje	SEIS, Heat Flow and Physical Properties Package, Rotation and Interior Structure Experiment, Temperature and Winds for InSight a Laser Retroreflector for InSight
Oficiální web	Oficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

InSight byla robotická meziplanetární sonda americké agentury NASA, určená k výzkumu Marsu. Do kosmu byla vynesena 5. května 2018 pomocí nosiče Atlas V 401 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii.^[1] Po téměř sedmiměsíční cestě, na které sonda urazila ve své přeletové sadě 458 milionů kilometrů, úspěšně přistála na povrchu Marsu 26. listopadu 2018.

Posláním mise je objasnit procesy, při kterých před miliardami let vznikaly všechny terestrické (kamenné) planety včetně Země a Měsíce. Sonda se tak zaměří na výzkum vnitřní struktury Marsu, bude měřit seismickou aktivitu, tepelný tok pod povrchem a pokusí se objasnit charakteristiku jádra.^[2]

Sonda, kterou sestrojila americká firma Lockheed Martin Space Systems, měla původně startovat již v březnu 2016, vinou přetrvávajících problémů na nejdůležitějším přístroji, seismometru (SEIS), však musel být start odložen na květen 2018.^[3]

Základní mise by měla trvat 2 roky a kromě Spojených států na ní spolupracují také vědci a inženýři z Francie, Německa, Rakouska, Belgie, Polska, Itálie, Kanady, Japonska, Švýcarska, Španělska a Velké Británie.

Název InSight je akronym z anglického oficiálního názvu mise Interior Exploration using Seismic Investigation, Geodesy and Heat Transport. Slovo se dá do češtiny přeložit jako vhled či nahlédnutí, což přímo odkazuje na podstatu mise.

Součástí mise je i technologický test dvou CubeSatů MarCO, minidružic, jenž se po startu od sondy oddělily a k Marsu putovaly separátně v závěsu za ní. Během cesty, přistání i po něm úspěšně přenášely data ze sondy zpět na Zemi. Po průletu kolem Marsu zůstávají na heliocentrické dráze. Jedná se tak o první družice tohoto typu, jenž kdy opustily orbitální dráhu Země.^[4]