Slovo instance (z lat. instāre, být přítomný, to z in + stāre, stát) znamená jednotlivý, konkrétní výskyt (případ, příklad) něčeho.
Konkrétně se používá ve významech:
stupeň, ve kterém se soud či úřad nějakým případem zabývá (např. krajský soud je soudem první instance v určitých zákonem vymezených případech, poprvé se projednávají tam, ačkoli je druhým článkem v hierarchii soudů)