Back إيرفينغ فيشر Arabic ايرفينج فيشر ARZ Irving Fisher AST İrvinq Fişer Azerbaijani Ървин Фишър Bulgarian Irving Fisher Catalan Irving Fisher Danish Irving Fisher German Irving Fisher English Irving Fisher Esperanto

Irving Fisher

Irving Fisher
Datum narození27. února 1867
Místo narozeníSaugerties, New York
Datum úmrtí29. dubna 1947 (ve věku 80)
Místo úmrtíNew York, New York
NárodnostSpojené státy americké
Ekonomická školaNeoklasická ekonomie
Pole působeníEkonomie, Ekonometrie, Matematika
VzděláníYale University
VlivyWilliam Stanley Jevons, Willard Gibbs, William Graham Sumner, Eugen von Böhm-Bawerk
OvlivnilMilton Friedman, James Tobin,
Franco Modigliani, Ben Bernanke
PříspěvkyMakroekonomická rovnice směny, Fisherova rovnice, Fisherův efekt, cenový index, dluhová deflace, Phillipsova křivka, model mezičasové volby, peněžní iluze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irving Fisher (27. února 1867 – 29. dubna 1947) byl americký ekonom, statistik, matematik, vynálezce, průkopník v oblasti ekonometrie a jeden z prvních amerických neoklasických ekonomů, ačkoli jeho pozdější práce o dluhové deflaci se staly doménou postkeynesiánské školy. Joseph Schumpeter ho popsal jako „největšího ekonoma, jakého kdy USA stvořily“.[1] Tento výrok byl později opakovaný ekonomy Jamesem Tobinem[2] a Miltonem Friedmanem.[3]

Proslavil se zejména jako autor transakční rovnice směny. Byl také jedním z prvních významných teoretiků kvantitativní teorie peněz 20. století. Jeho výzkum této teorie umožnilo otevření školy tzv. makroekonomického myšlení známé jako „monetarismus“.[4] Fisher významně přispěl k teorii užitečnosti a obecné rovnováhy.[5] Byl také průkopníkem ve studii  tzv. přechodné volby na trzích, což ho dovedlo k vytvoření teorie kapitálu a úrokových sazeb.[2] Byl také průkopníkem ekonometrie a vývoje indexových čísel. Některé termíny, které jsou po něm pojmenované, zahrnují Fisherovu rovnici, Fisherovu hypotézu, mezinárodní Fisherův efekt, Fisherovu teorii o oddělení a Fisherův trh.

Irving Fisher byl možná první ekonomickou „celebritou“, ale jeho pověst během jeho života byla nenávratně poškozena jeho veřejnými prohlášeními, těsně před havárií na Wall Street z roku 1929, že akciový trh dosáhl „trvale vysoké hladiny“. Jeho následná teorie deflace dluhu (jako vysvětlení Velké deprese), stejně jako jeho obhajoba plně rezervního bankovnictví a alternativních měn, byly do značné míry ignorovány ve prospěch práce Johna Maynarda Keynese.[2] Fisherova reputace se od té doby zotavila v neoklasické ekonomii, zejména poté, co byla jeho práce znovu nalezena koncem padesátých let, a z velké části díky zvýšenému zájmu o deflaci dluhu po recesi koncem roku 2000.[6]

Poté, co četně přispěl k ekonomické teorii, se až do své smrti stal nejpřednějším zastáncem úplné rezervní bankovní reformy. Byl jedním z autorů Programu pro měnovou reformu, kde jsou nastíněny obecné koncepce 100% rezervního systému.[7]

  1. ↑ SCHUMPETER, Joseph. Ten Great Economists from Marx to Keynes. New York: Oxford University Press, 1951. Dostupné online. S. 223. 
  2. ↑ a b c TOBIN, James. Fisher, Irving (1867–1947) [online]. The New Palgrave Dictionary of Economics, 27. 2. 2017 [cit. 2019-11-15]. S. 369–376. Dostupné online. 
  3. ↑ FRIEDMAN, Milton. Money Mischief: Episodes in Monetary History. [s.l.]: Houghton Mifflin Harcourt, 1994. ISBN 0-15-661930-X. S. 37. 
  4. ↑ DELONG, J. Bradford. The Triumph of Monetarism? [online]. Journal of Economic Perspectives, 2000 [cit. 2019-11-15]. S. 83–94. Dostupné online. 
  5. ↑ STINGLER, George. The Development of Utility Theory. I [online]. Journal of Political Economy [cit. 2019-11-15]. S. 373–396. Dostupné online. (anglický jazyk) 
  6. ↑ Out of Keynes's shadow. The Economist. Dostupné online [cit. 2019-11-15]. ISSN 0013-0613. 
  7. ↑ Irving Fisher's Search for Stable Money: What We Can Learn. Cato Institute [online]. 2019-01-17 [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne