Jakob Fugger

Jakob Fugger
Portrét Jakoba Fuggera od Albrechta Dürera z roku 1519
Narození	6. března 1459 Augsburg, Švábsko
Úmrtí	30. prosince 1525 (ve věku 66 let) Augsburg, Švábsko
Místo pohřbení	Fugger Chapel
Povolání	bankéř, obchodník a podnikatel
Majetek	2,1 mil. gulden (1527)
Nábož. vyznání	římskokatolická církev
Choť	Sibylle Fugger (od 1498)[1][2]
Rodiče	Jakob Fugger a Barbara Fugger
Rod	Fuggerové z Lilie
Příbuzní	Georg Fugger, Oldřich I. Fugger a Marcus Fugger (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakob Fugger (6. března 1459, Augsburg – 30. prosince 1525, tamtéž), uváděný rovněž s predikátem z Lilie (německy von der Lilie) či s přízviskem Bohatý, méně často také jako Jakob II. Fugger, byl příslušníkem augsburského obchodnického rodu Fuggerů a mezi léty přibližně od roku 1495 až 1525 jeden z nejvýznamnějších obchodníků, bankéřů a důlních podnikatelů v Evropě. Ze své rodinné firmy po několika desetiletích dokázal vytvořit podnik celoevropského významu spolupracující s nejvýše postavenými lidmi své doby. Své vzdělání získal již jako čtrnáctiletý chlapec v Benátkách, kde se přibližně do roku 1487 zdržoval. Jakob Fugger byl zároveň duchovním, získal dokonce obročí, nicméně v klášteře nikdy nežil.

Základ rodinného majetku tvořily příjmy především z obchodování s bavlnou v Itálii. V Augsburgu vlastnili Fuggerové rovněž obchod s plátnem a přízí. Rodinná firma zažila rychlý růst poté, co bratři Ulrich, Georg a Jakob Fuggerové začali realizovat bankovní půjčky a obchody s habsburským rodem a papežskou kurií a současně započali s horním podnikáním v Tyrolsku a od roku 1493 zejména na dnešním Slovensku, kde mohutnými investicemi do těžby stříbra a mědi vybudovali bezkonkurenčně největší podnik a dnešní Slovensko se díky tomu v té době stalo největším producentem mědi na světě.^[3] Od roku 1525 vlastnila firma rodiny Fuggerů rovněž práva k dobývání rtuti a cinabaritu v Almadénu v Kastilii.

Po roce 1487 stanovil Jakob Fugger obchodní politiku firmy a směr, kterým se bude ubírat. To mělo za následek, že se po více než deseti letech z běžného obchodního podniku stala významná firma evropského formátu s výrazným podílem v báňském a bankovním sektoru.^[4] Firma rodiny Fuggerů pak dokonce dočasně získala téměř monopolní postavení na evropském trhu s mědí. Tu ze slovenských dolů s pomocí portugalských mořeplavců vyvážela především do východní Indie. S pomocí Španělů expandovala rovněž do Ameriky, kam kromě kovů exportovala také tkaniny, cenná koření a další výrobky.^[3] S portugalskou flotilou se v letech 1505 až 1506 sám zúčastnil cesty německých obchodníků do Indie.

Svojí finanční podporou habsburskému domu ovlivňoval augsburský bankéř evropskou politiku. Financoval mocenský vzestup císaře Maxmiliána I. jakož i rozhodující volbu jeho vnuka, španělského krále Karla I., pozdějšího Karla V., za císaře Svaté říše římské. Jakob Fugger financoval rovněž sňatkovou politiku, která v konečném důsledku pojistila Habsburkům vládu nad Čechami a Uhrami.

Trvalou popularitu si Jakob Fugger zajistil zřízením dobročinné nadace. Ta v roce 1521 založila v Augsburgu předměstí Fuggerei, v němž za symbolický nájem bydleli chudí augsburští občané společně s řemeslníky a nádeníky. Toto sídliště funguje dodnes a je nejstarším sociálním bydlením na světě.

Rodina byla v roce 1473 obdařena erbem.^[5] Zakoupením hrabství Kirchberg a panství Weißenhorn s městem Weißenhorn jakož i panství Wullenstetten a Pfafenhofen jižně od Ulmu získal v roce 1507 Jakob Fugger pro svou rodinu predikát z Lilie (von der Lilie), v roce 1511 dosáhl povýšení do šlechtického stavu. Povýšení obchodníka na svobodného pána nemělo v té době v říši obdoby.^[6] V roce 1514 získali Fuggerové od císaře Maxmiliána I. titul říšského hraběte.^[5]

Majetek nepředstavitelných rozměrů, který dokázal Jakob Fugger za svůj život nashromáždit, mu vysloužil přídomek Bohatý (německy "der Reiche"), kterým bývá velmi často označován.