Jak-3 | |
---|---|
![]() | |
Určení | stíhací letadlo |
Původ | Sovětský svaz |
Výrobce | Závod č. 292 Závod č. 31 |
Konstruktérská skupina | Jakovlev |
Šéfkonstruktér | Alexandr Jakovlev |
První let | 28. února 1943 (Jak-1M) |
Zařazeno | červen 1944 |
Vyřazeno | 1952 (sovětské letectvo) |
Uživatel | Sovětské letectvo Normandie-Němen Polské letectvo Jugoslávské letectvo |
Vyrobeno kusů | 4 848 |
Vyvinuto z typu | Jakovlev Jak-1 |
Další vývoj | Jakovlev Jak-11 Jakovlev Jak-15 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakovlev Jak-3 (rusky: Як-3) byl sovětský stíhací letoun vyráběný a nasazený během druhé světové války. Šlo o robustní letoun, navíc snadný na údržbu. Byl oblíbený jak piloty, tak pozemním personálem.[1] Patřil mezi nejmenší a nejlehčí stíhačky z nasazených letounů všemi stranami během války. Jeho vysoký poměr výkonu k hmotnosti mu poskytoval vynikající výkony a ukázal se jako impozantní stroj pro manévrový souboj.[2]
V průběhu let 1940 až 1942 byl v konstrukční kanceláři Alexandra Jakovleva neustále zdokonalován stíhací letoun Jak-1, který se vyráběl v řadě postupně zdokonalovaných sérií, změny měly srovnávat úroveň vlastních strojů se stejně neustále zdokonalovanými stroji na straně protivníka; stíhací letadla samozřejmě také byla za tímto účelem porovnávána i s kořistními stroji protivníka. Na základě takto získaných informací vznikl požadavek na radikální zdokonalení konstrukce — Jakovlevy se rozdělily na „lehké“ a „těžké“ typy (druhé tvoří řada variant typů Jak-7 a Jak-9, tyto stroje se mj. vyznačují i vyšší zásobou paliva).
Výsledkem požadavku na konstrukci „specializovaného lehkého stíhače“, s výbornými manévrovacími schopnostmi a vysokými výkony zejména v malých výškách (určený primárně pro vybojování vzdušné nadvlády nad frontovou linií), byl vznik několika prototypů, které využily všech předností svého předchůdce Jak-1 a zároveň zkušeností získaných vyhodnocením výkonů, manévrovacích schopností a letových vlastností ukořistěných strojů protivníka.