Jannik Sinner | |
---|---|
Jannik Sinner na Monte-Carlo Masters 2023 | |
Stát | Itálie |
Datum narození | 16. srpna 2001 (23 let) |
Místo narození | Innichen, Itálie[1] |
Bydliště | Monte Carlo, Monako[1] Sexten, Itálie |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 77 kg[1] |
Profesionál od | 2018[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 33 989 584 USD |
Tenisová raketa | HEAD Speed |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 263–80 |
Tituly | 18 ATP, 3 challengery, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (10. června 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2024) |
French Open | semifinále (2024) |
Wimbledon | semifinále (2023) |
US Open | vítěz (2024) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistrů | vítěz (2024) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 26–24 |
Tituly | 1 ATP, 1 ITF |
Nejvyšší umístění | 124. místo (27. září 2021) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2023, 2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 18. listopadu 2024
Jannik Sinner (* 16. srpna 2001 Innichen) je italský profesionální tenista. Od června 2024 je světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se stal jako dvacátý devátý v pořadí od zavedení klasifikace v roce 1973 a vůbec jako první italský singlista bez ohledu na pohlaví.[2] Na grandslamu vyhrál Australian Open 2024 a US Open 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osmnáct singlových turnajů včetně Turnaje mistrů 2024 a čtyř Masterů. K nim přidal jednu deblovou trofej. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2024 na 1. místě a ve čtyřhře v září 2021 na 124. místě. Trénuje ho Australan Darren Cahill.[4][1]
V daviscupovém týmu Itálie debutoval v roce 2021 listopadovým finálovým turnajem proti Spojeným státům americkým, v němž vyhrál nad Johnem Isnerem. V letech 2023 a 2024 dovedl italský výběr k zisku „salátové mísy“, když v obou ročnících zůstal ve dvouhře i ve čtyřhře neporažen.[5] Do prosince 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 12–1 ve dvouhře a 3–3 ve čtyřhře.[6]
<ref>
; citaci označené svetovajednicka
není určen žádný text