Janus Pannonius | |
---|---|
Narození | 7. září 1434 Čazma |
Úmrtí | 5. dubna 1472 (ve věku 37 let) Hrad Medvedgrad |
Místo pohřbení | katedrála svatých Petra a Pavla v Pětikostelí |
Povolání | básník, spisovatel, katolický kněz, soudce, diplomat, biskup, humanista, katolický biskup a překladatel |
Alma mater | Padovská univerzita (do 1458) |
Významná díla | De morte Barbarae Laus Andreae Mantegnae pictoris De se aegrotante in castris Italicarum principi divae Faeroniae elegia Ad animam suam |
Příbuzní | Jan Vitéz (strýc z matčiny strany)[1] |
Vlivy | Marcus Valerius Martialis |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Janus Pannonius někdy také Jan z Čazmy (maďarsky János Csezmicei nebo Kesencei, chorvatsky Ivan Česmički; 29. srpna 1434, Čazma – 27. března 1472, Medvedgrad) byl uherský humanista, básník, diplomat a biskup v Pécsi (Pětikostelí). Byl chorvatského původu a je považován za nejvýznamnějšího uherského renesančního básníka. Na přelomu let 1469/1470 byl krátce ve funkci slavonského bána.[2]