Prof. PhDr. Jaroslav Goll | |
---|---|
![]() | |
Narození | 11. července 1846 Chlumec nad Cidlinou ![]() |
Úmrtí | 8. července 1929 (ve věku 82 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | překladatel, historik, pedagog, spisovatel, básník, politik, estetik, učitel, diplomat a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Ocenění | Řád Františka Josefa ![]() |
Děti | Adéla Hodáčová |
Rodiče | Adolf Goll Marie Daňková |
Příbuzní | František Hodáč (zeť) Ivan Hodáč (vnuk) Nataša Gollová (vnučka) Josef Daněk (strýc) |
Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1907–1908) člen Panské sněmovny (1909–1918) poslanec Českého zemského sněmu |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Goll (14. července 1846 Chlumec nad Cidlinou[1] – 8. července 1929 Praha-Smíchov[2]) byl český historik a medievalista, pedagog, diplomat, básník, spisovatel a překladatel a dědeček automobilového závodníka Ivana Hodáče a herečky Nataši Gollové.
Jaroslav Goll po sobě nezanechal zásadní ucelené historické dílo, ale proslavil se především jako kritický odpůrce Rukopisu královédvorského a zelenohorského a jako nejvýznamnější pedagog české Karlovy univerzity po jejím rozdělení (1882), který vychoval celou generaci českých historiků nazývaných proto historici Gollovy školy.