Back جيروم برونر Arabic جيروم برونر ARZ جروم برونر AZB Джеръм Брунър Bulgarian Jerome Seymour Bruner Catalan Jerome Bruner Danish Jerome Bruner German Jerome Bruner DIQ Τζερόμ Μπρούνερ Greek Jerome Bruner English
| Jerome Bruner | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. října 1915 New York |
| Úmrtí | 5. června 2016 (ve věku 100 let) Manhattan |
| Povolání | psycholog, vysokoškolský učitel a pedagog |
| Alma mater | Univerzita v Cambridgi (do 1947) Dukeova univerzita Harvardova univerzita |
| Témata | kognitivní psychologie a pedagogická psychologie |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1955) společník Americké akademie umění a věd (1958) Cena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1962) čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1974) čestný doktor Univerzity Paříž V (1974) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jérôme Seymour Bruner (1. října 1915, New York – 5. června 2016) byl psycholog s pedagogickými a právnickými zájmy. Významně přispěl ke konstruktivní teorii učení. Byl 28. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.[1]
Po bakaláři na universitě Duke v roce 1937 promoval v roce 1941 na Harvardově univerzitě. Bruner vyučoval budoucí psychology. Byl profesorem na Harvardu (1952–1972), Oxfordu (1972–1980) a na Newyorské univerzitě (od roku 1980).
Svými studiemi vývojové psychologie představuje průkopníka v teorii vývoje myšlení a řeči. Poukázal na význam okolí na učení a zdůraznil ve své teorii slovní zásoby (1983) význam interakce matka-dítě při hře ve fázi, kdy dítě ještě nemluví, pro vývoj logických struktur myšlení jako diferenciaci subjekt-objekt. Tím rozšířil Noam Chomského formulaci vrozeného systému slovní zásoby o rodinnou, systémovou podporu slovní zásoby. Kritici namítají, že existují specifické případy z minulých let, ale jako takové nemohou být zobecněné.
Ve školní praxi je znám jeho návrh, jak zařadit učební látku do formy spirálního kurikula. Ale také reprezentativní způsoby (enaktivní=pantomimicky, ikonicky=názorně, symbolicky=jazykově) ovlivňují vývoj dítěte, vylíčil jako adici. Působivé bylo jeho vystoupení o učení skrz poznání jako cestě k porozumění slova. Je považován za partnera Davida Ausubela, který široce analyzoval instrukce a vysvětlení vývoje učení.
- ↑ Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152