Johann Elert Bode | |
---|---|
Narození | 19. ledna 1747 Hamburk |
Úmrtí | 23. listopadu 1826 (ve věku 79 let) nebo 23. prosince 1826 (ve věku 79 let) Berlín |
Povolání | astronom a vysokoškolský učitel |
Ocenění | člen Královské společnosti |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Elert Bode (19. ledna 1747, Hamburk – 23. listopadu 1826, Berlín) byl německý astronom, který přeformuloval a zpopularizoval Titius-Bodeovo pravidlo. Upřesnil oběžnou dráhu planety Uran a navrhl její jméno, které se užívá dodnes. Má zásluhu na objevení tzv. Bodeho galaxie (M81). Je po něm pojmenován kráter Bode na Měsíci.[1][2]
Během působení na postu ředitele Berlínské observatoře vydal svůj atlas Uranographia (1801), ve kterém se zaměřil nejen na přesnost zanášení hvězd a dalších astronomických objektů do map, ale také na umělecké vyobrazení souhvězdí. Uranographia je vrcholem výtvarného zobrazování souhvězdí v hvězdných atlasech. V pozdějších atlasech se takováto zobrazení již nevyskytovala. Vytvořil pět nových souhvězdí (Elektrický stroj, Fridrichova čest, Herschelův dalekohled spojením dvou souhvězdí, Logaritmické pravítko, Tiskařská dílna).[3] Do dnešní doby nevydrželo ani jedno.
Vydal také astronomickou ročenku, malý hvězdný atlas (Vorstellung der Gestirne) 1782 pro amatérské astronomy a knihu o souhvězdích a jejich příbězích, která měla až deset vydání.