Johann Sebastian Bach | |
---|---|
Narození | 21.jul. / 31. března 1685greg. Eisenach |
Úmrtí | 28. července 1750 (ve věku 65 let) Lipsko |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Kostel svatého Tomáše v Lipsku |
Alma mater | Škola svatého Michaela (do 1702) |
Povolání | hudební skladatel, varhaník, cembalista, houslista, dirigent, sbormistr, koncertní mistr, muzikolog, hudební pedagog, virtuos a školní učitel |
Zaměstnavatelé | Jan Arnošt III. Sasko-Výmarský (1703) Bachkirche Arnstadt (1703–1707) Leopold Anhaltsko-Köthenský Divi Blasii Thomasschule zu Leipzig Collegium Musicum |
Nábož. vyznání | luteránství |
Choť | Marie Barbara Bachová (1707–1720)[1][2] Anna Magdalena Bachová (1721–1750)[2] |
Děti | Wilhelm Friedemann Bach[2] Carl Philipp Emanuel Bach[2] Johann Christian Bach[2] Johann Gottfried Bernhard Bach[2] Johann Christoph Friedrich Bach[2] Gottfried Heinrich Bach[2] … více na Wikidatech |
Rodiče | Johann Ambrosius Bach[2] a Maria Elisabeth Lämmerhirt |
Rod | Hudební rodina Bachů |
Příbuzní | Johann Christoph Bach[2] a Johann Jacob Bach[2] (sourozenci) Christoph Bach (děd) |
Funkce | kapelník (1717–1723) Thomaskantor (1723–1750) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Sebastian Bach (německá výslovnost: IPA: [ˈjoːhan zeˈbasti̯an bax], poslech; 31. března[pozn. 1] 1685 Eisenach – 28. července 1750 Lipsko) byl německý hudební skladatel a virtuos hry na klávesové nástroje, považovaný za jednoho z největších hudebních géniů všech dob a završitele barokního hudebního stylu. Bachovo dílo mělo a má značný vliv na další vývoj hudby počínaje W. A. Mozartem a Ludwigem van Beethovenem až po Arnolda Schoenberga nebo Henryka Góreckého.
Ve své době Bach proslul především jako hráč na klávesové nástroje, improvizátor a znalec varhan, jako hudební skladatel však byl znám méně. Jeho hudba byla vnímána jako konzervativní a po jeho smrti upadla na padesát let téměř v zapomenutí. Až počínaje Felixem Mendelssohnem Bartholdym se od první poloviny 19. století začala postupně opět více hrát.
Bach působil ve světských i církevních službách na různých místech Německa, nejvýznamnější jeho působiště byla Výmar, Köthen a Lipsko. Mezi jeho nejznámější kompozice patří Braniborské koncerty, Dobře temperovaný klavír, Mše h moll, Matoušovy pašije, Vánoční oratorium, Hudební obětina, Goldbergovy variace a Umění fugy.
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>