Jonas Lie | |
---|---|
Jonas Lie (1904) | |
Narození | 6. listopadu 1833 Hokksund, Buskerud Spojená království Švédska a Norska |
Úmrtí | 5. července 1908 (ve věku 74 let) Stavern, Akershus Norsko |
Místo pohřbení | Stavernský kostel |
Povolání | spisovatel, novinář, advokát |
Národnost | norská |
Alma mater | Královská Fredrikova univerzita |
Literární hnutí | romantismus, naturalismus, novoromantismus |
Významná díla | Livsslaven (1883, Otrok života), česky jako Doživotně odsouzen, Familjen paa Gilje (1883, Rodina na Gilje) |
Ocenění | rytířský kříž Řádu svatého Olafa (1875), velkokříž Řádu svatého Olafa (1904) |
Manžel(ka) | Thomasine Lie (1860–1907) |
Děti | spisovatelé Mons Lie (1864–1931) a Erik Lie (1869-1943), diplomat Michael Strøm Lie (1862-1934) a tři dcery[1] |
Rodiče | Mons Lie (1803-1881) a Pauline Christine Tiller (1799-1877)[1] |
Příbuzní | Jonas Lie (1899-1945), vnuk, fašistický ministr policie[1] |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jonas Lauritz Idemil Lie (6. listopadu 1833, Hokksund, Buskerud – 5. července 1908, Stavern, Akershus) byl norský novinář a advokát a romantický, později naturalistický a ke konci života novoromantický spisovatel. Proslul zejména svými romány, ale psal i básně a divadelní hry.[2][3] Patří do tzv. „Velké čtyřky“ („De fire store“), tj. mezi čtyři největší norské spisovatele 19. století, kam je kromě něho řazen ještě Henrik Ibsen, Bjørnstjerne Bjørnson a Alexander Kielland.[4]