Back چوزيف بيران ARZ Josef Beran Catalan Josef Beran German Josef Beran English Josef Beran Spanish Josef Beran French Josef Beran Croatian Josef Beran ID Josef Beran Italian Josef Beran Dutch
| Služebník Boží prof. ThDr. Josef kardinál Beran, dr. h. c. mult. | |
|---|---|
| Kardinál-kněz 33. pražský arcibiskup 21. primas český | |
 Josef Beran (jako římský student, asi 1911) | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Arcidiecéze | pražská |
| Jmenování | 4. listopadu 1946 |
| Předchůdce | Karel Kašpar |
| Nástupce | František Tomášek |
| Titulární kostel | Santa Croce in via Flaminia |
| Heslo | „Eucharistia et labor“ „Eucharistie a práce“ |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 10. června 1911 světitel Pietro Respighi |
| Biskupské svěcení | 8. prosince 1946 světitel Saverio Ritter 1. spolusvětitel Mořic Pícha 2. spolusvětitel Antonín Eltschkner |
| Kardinálská kreace | 22. února 1965 kreoval Pavel VI. |
| Titul | kardinál-kněz |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zúčastnil se | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 29. prosince 1888 |
| Místo narození | Plzeň Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 17. května 1969 (ve věku 80 let) |
| Místo úmrtí | Řím Itálie |
| Příčina úmrtí | rakovina plic |
| Místo pohřbení | Bazilika svatého Petra (do 2018) Katedrála svatého Víta (od 2018) |
| Národnost | česká |
| Rodiče | Josef Beran a Marie Beranová |
| Povolání | .svg) |
| Alma mater | Papežská univerzita Urbaniana |
| Řády a ocenění |  Československý válečný kříž 1939  Medaile za zásluhy I. stupně _BAR.svg){kind=small} Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy (1991) |
| Svatořečení | |
| Začátek procesu | 2. dubna 1998 |
| Titul svatého | arcibiskup a kardinál |
| Atributy | biskupská roucha |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Jaroslav Beran (29. prosince 1888 Plzeň[1] – 17. května 1969 Řím) byl katolický duchovní a teolog, 33. arcibiskup pražský a primas český v letech 1946–1969 a od roku 1965 kardinál.
Byl politickým vězněm nacismu i komunismu, komunistický režim mu navíc po většinu času znemožnil spravovat diecézi. Po jmenování kardinálem prožil poslední roky svého života jako vyhnanec ve Vatikánu.
Po úmrtí jej kardinál Šeper označil za druhého svatého Vojtěcha.[2] Jako jedinému Čechovi se mu dostalo pocty být pohřben po boku 91 papežů v kryptě svatopetrské baziliky ve Vatikánu s více než sto hroby.[3] Paradoxně se tak stalo v důsledku komunistického režimu v Československu, který zakázal převoz jeho ostatků do vlasti. Transport se uskutečnil až v demokratickém zřízení během dubna 2018, kdy byly ostatky uloženy v kapli sv. Anežky České ve svatovítské katedrále. V roce 1998 byl zahájen proces jeho blahořečení.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Jaroslav V. Polc a Bohumil Svoboda: Kardinál Josef Beran; nakladatelství Vyšehrad, Praha 2008; ISBN 978-80-7021-937-9, s. 235
- ↑ Marcela Blažková. Bazilika sv. Petra. Místo, kde odpočívá 91 papežů a jediný Čech [online]. Český rozhlas, 2015-08-24 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.