Josef II. | |
---|---|
Císař Svaté říše římské, král český, uherský a chorvatský, arcivévoda rakouský atd. | |
Josef II. | |
Doba vlády | 1780–1790 (římskoněmeckým císařem od r. 1765) |
Narození | 13. března 1741 Vídeň Habsburská monarchie |
Úmrtí | 20. února 1790 (ve věku 48 let) Vídeň Habsburská monarchie |
Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
Předchůdce | František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie |
Nástupce | Leopold II. |
Manželky | I. Isabella Parmská II. Marie Josefa Bavorská |
Potomci | Marie Terezie (1762–1770) Marie Kristýna (1763) |
Dynastie | Habsbursko-Lotrinská |
Motto | Virtute et exemplo/ Ctností a příkladem |
Otec | František I. Štěpán Lotrinský |
Matka | Marie Terezie |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský. Byl jedním z nejvýznamnějších panovnických představitelů evropského osvícenství, prosadil řadu osvícenských reforem. V českých zemích se těšil obzvláštní oblibě, např. častý výskyt jména Josef je odrazem jeho obliby mezi lidem, jehož postavení podstatně zlepšil. Díky jeho oblibě u sedláků mu začal prostý lid přezdívat „selský panovník“.
Jeho sochy byly po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918, případně po roce 1945 z českých ulic jako symbol habsburského mocnářství a germanizace odstraněny, nebo alespoň přemístěny do ústraní[1] (např. roku 1919 v Brně[2] nebo roku 1920 v Teplicích[3]). V Praze byla roku 2014 instalována jeho socha na nádvoří Všeobecné fakultní nemocnice.[4] Další sochy Josefa II. je možné opět vidět v některých městech a obcích, např. v Trutnově, Jaroměři, Kadani, Uničově, Kunraticích u Cvikova atd. Socha ze zaniklého pomníku v Brně je umístěna v areálu psychiatrické nemocnice v Brně-Černovicích.