Back يوهو كوستي بآسيكيفي Arabic يوهو كوستى بآسيكيفى ARZ Juho Kusti Paasikivi AST Yuho Kusti Paasikivi Azerbaijani Юха Кусці Паасіківі Byelorussian Juho Kusti Paasikivi Catalan Juho Kusti Paasikivi Welsh Juho Kusti Paasikivi Danish Juho Kusti Paasikivi German Γιούχο Κούστι Παασικίβι Greek
| Juho Kusti Paasikivi | |
|---|---|
 Juho Kusti Paasikivi | |
| 7. prezident Finska | |
| Ve funkci: 11. března 1946 – 1. března 1956 | |
| Předseda vlády | Mauno Pekkala Karl-August Fagerholm Urho Kokkenen Sakari Tuomioja Ralf Törngren |
| Předchůdce | Carl Gustaf Emil Mannerheim |
| Nástupce | Urho Kaleva Kekkonen |
| 2. a 28. předseda vlády Finska | |
| Ve funkci: 17. listopadu 1944 – 9. března 1946 | |
| Prezident | Carl Gustaf Emil Mannerheim |
| Předchůdce | Urho Castrén |
| Nástupce | Mauno Pekkala |
| Ve funkci: 27. května 1918 – 27. listopadu 1918 | |
| Předchůdce | Pehr Evind Svinhufvud |
| Nástupce | Lauri Ingman |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KOK (liberálně-konzervativní) |
| Rodné jméno | Johan Gustaf Hellstén |
| Narození | 27. listopadu 1870 Hämeenkoski |
| Úmrtí | 14. prosince 1956 (ve věku 86 let) Helsinky,  Finsko |
| Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
| Národnost | finská |
| Choť | Anna Matilda Forsman Allina Valve |
| Rodiče | Aukusti Hellsten a Karoliina Vilhelmiina |
| Děti | 4 |
| Alma mater | Helsinská univerzita |
| Profese | právník, diplomat |
| Náboženství | luteránství |
| Ocenění | Řád sv. Stanislava 2. třídy (1905) Řád sv. Anny 2. třídy (1913) Železný kříž s bílou stuhou (1919) Cross of Liberty, 1st Class (1919) velkokříž Řádu bílé růže (1920) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Juho Kusti Paasikivi |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Juho Kusti Paasikivi [IPA: juho kusti pɑ:sikiʋi] (27. listopadu 1870 Hämeenkoski – 14. prosince 1956 Helsinky) byl v letech 1946–1956 prezidentem Finska, předtím vykonával funkci předsedy vlády (v roce 1918 a poté znovu mezi lety 1944 a 1946). Paasikivi byl více než 50 let vlivnou osobností ekonomického a politického života Finska. Je tvůrcem finské zahraniční politiky po druhé světové válce, která bývá označována termínem finlandizace. Byl to „snad největší skandinávský politik 20. století.“[1]
- ↑ DURMAN, Karel. Popely ještě žhavé : velká politika 1938 – 1991. Svazek I : Válka a nukleární mír. Praha: Karolinum, 2004. 604 s. ISBN 80-246-0697-6. S. 47.