Julius Evola | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Giulio Cesare Andrea Evola |
Narození | 9. května 1898 Řím |
Úmrtí | 11. června 1974 Řím |
Místo pohřbení | Campo Verano |
Povolání | filosof, spisovatel, esoterik |
Národnost | italská |
Stát | Itálie |
Témata | tradicionalismus, esoterismus |
Významná díla | Vzpoura proti modernímu světu, Lidé uprostřed ruin, Jezdit na tygru |
Vlivy | Gautama Buddha Lao-c’ Oswald Spengler René Guénon Gottfried Benn … více na Wikidatech |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Baron Giulio Cesare Andrea Evola (19. května 1898 Řím – 11. června 1974 tamtéž) také známý jako Julius Evola byl italský tradicionalistický filosof, spisovatel, básník a esoterik.
Jeho dílo reflektuje svébytný světový názor založený na kritice moderní společnosti, kterou v důsledku působení demokracie, liberalismu a konzumerismu považuje za úpadkovou. Odmítá také moderní filosofické směry jako existencialismus a nihilismus, kapitalismus, scientismus a desakralizaci sexuálního života. K opozici k tomu stojí jeho aristokratické elitářství a spiritualismus. Jeho vztah k italskému fašismu se dá označit za ambivalentní, jeho kritika „zprava“ se opírala o odpor vůči buržoazii a vizi nového pohanského římského impéria, což bylo v rozporu s Mussoliniho spoluprací s římskokatolickou církví. Jisté sympatie choval k mystickému obsahu německého SS, ale neschvaloval biologický rasismus a genocidu z něj vyplývající.[1]
Za trojici jeho nejvýznamnějších děl bývá považována Vzpoura proti modernímu světu, Lidé uprostřed ruin a Jezdit na tygru, tedy knihy pojednávající o jeho světonázoru. Kromě toho napsal řadu knih týkajících se hermetismu, východních náboženství, Svatého grálu, horolezectví a metafyzického významu sexu. Jeho dílo je populární zejména mezi radikálními tradicionalisty, Novou pravicí, hnutím konzervativní revoluce, fašisty a zastánci Třetí pozice. Někdy je jeho dílo považováno za „bibli pravicového terorismu“ a jeho antikapitalistické názory inspirovaly i zastánce levice.