Karel II. ze Schwarzenbergu

Karel II. Schwarzenberg
Karel II. kníže ze Schwarzenbergu na litografii od Josefa Kriehubera, 1849
Karel II. kníže ze Schwarzenbergu na litografii od Josefa Kriehubera, 1849
3. hlava schwarzenberské sekundogenitury, kníže ze Schwarzenbergu
Ve funkci:
1830[1] – 25. června 1858
PředchůdceBedřich I. ze Schwarzenbergu
NástupceKarel III. ze Schwarzenbergu
Guvernér v Sedmihradsku
Ve funkci:
25. května 1851 – 25. června 1858
PředchůdceLudwig von Wohlgemuth
NástupceBedřich z Lichtenštejna
Civilní a vojenský guvernér v Lombardii
Ve funkci:
19. října 1849 – 10. ledna 1851
PředchůdceJosef Václav Radecký z Radče
NástupceMichael von Strassoldo
Vojenská služba
SlužbaRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Hodnostpolní zbrojmistr (1854), polní podmaršálek (1848), generálmajor (1840)

Narození21. ledna 1802
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí25. června 1858 (ve věku 56 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníSchwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou
TitulHodnostní korunka náležící titulu kníže kníže
Choť(1823) Josefina Marie Wratislavová z Mitrowicz (1802–1881)
RodičeKarla I. Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820) a Marie Anna z Hohenfeldu (1767–1848)
Děti1. Karel III. (1824–1904)
2. Gabriela (1825–1843)
3. Anna Maria, provd. z Waldstein-Wartenbergu (1830–1849)
PříbuzníBedřich Karel ze Schwarzenbergu a Leopold Schwarzenberg (sourozenci)
Karel IV. ze Schwarzenbergu, Bedřich Edmund ze Schwarzenbergu, Anna Marie Gabriela ze Schwarzenbergu, Marie ze Schwarzenbergu[2], Ida ze Schwarzenbergu[2] a Gabriela ze Schwarzenbergu[2] (vnoučata)
Profesepolitik, důstojník a vojenský velitel
Oceněnírakouský Řád zlatého rouna (1852)
CommonsKarl II zu Schwarzenberg
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel II. Filip kníže ze Schwarzenbergu (německy Karl II. Borromäus Philipp Fürst zu Schwarzenberg; 21. ledna 1802 Vídeň25. června 1858 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, generál a politik.[3] Po rezignaci staršího bratra Bedřicha převzal knížecí titul mladší rodové větve Schwarzenbergů s majetkem v jižních Čechách (Orlík nad Vltavou). Od mládí sloužil v rakouské armádě, nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra, zastával funkce místodržitele v Lombardii (1849–1851) a Sedmihradsku (1851–1858).

  1. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Drocár není určen žádný text
  2. a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. Ottův slovník naučný, 23. díl; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 92 ISBN 80-7185-338-0-

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne