Konfucius | |
---|---|
Rodné jméno | 孔丘 |
Narození | 551 př. n. l. Čchü-fu |
Úmrtí | 479 př. n. l. (ve věku 71–72 let) Si River |
Místo pohřbení | Cemetery of Confucius |
Povolání | filozof, učitel a spisovatel |
Nábož. vyznání | konfucianismus |
Choť | Qiguan Shi |
Děti | Kong Li |
Rodiče | Shu-liang He a Yan Zhengzai |
Příbuzní | Meng Pi (bratr) C'-s' (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Konfucius (čínsky 孔夫子, pinyin Kǒng Fūzǐ, český přepis Kchung-fu-c'; 551 př. n. l., Čchü-fu, Lu – 479 př. n. l. tamtéž) byl čínský filozof, sociální politik a státník období Jar a podzimů. Konfucius bývá považován za prvního čínského filozofa. Je to reformátorská postava, která spolu s dalším filozofem Lao-c' natrvalo poznamenala čínskou kulturu, politiku a náboženství. Jeho morální filozofie vycházela z úcty k tradici a usilovala o harmonii, k jeho etickým zásadám patří spravedlnost, laskavost, upřímnost, pokora, pracovitost, respekt k rodině a předkům. Je jedním z autorů známého Zlatého pravidla: „Nedělejte druhým to, co nechcete, aby oni dělali vám“, k němuž nezávisle dospěli starořečtí učenci i Bible. Konfuciovi se tradičně připisuje, že je autorem nebo redaktorem mnoha čínských klasických textů, včetně Pěti klasiků, ale moderní učenci jsou v tomto ohledu opatrní. V návaznosti na Konfuciovo učení se rozvíjí konfucianismus, který výrazně zasáhl do dějin náboženství a kultury východní Asie. Po nástupu dynastie Chan se stal čínskou státní ideologií.[1]