Koronograf je dalekohled, umožňující pozorovat sluneční korónu a protuberance. Vnitřní korónu Slunce je možno pozorovat do vzdálenosti několika úhlových minut od slunečního disku, podstatně slabší vnější korónu jen při úplném zatmění Slunce nebo z družic nad zemskou atmosférou.
První koronograf zkonstruoval v roce 1930 francouzský astronom Bernard Lyot. Objektivem dalekohledu je jednoduchá přesně vybroušená čočka. V ohnisku objektivu koronografu je umístěná clona (umělý Měsíc), která odstiňuje světlo sluneční fotosféry (umělé zatmění Slunce).[1] Koronograf vyžaduje prostředí se sníženou prašností, proto bývá umísťován ve vysokohorských podmínkách (například na Slovensku na koronální stanici na Lomnickém štítu) nebo na vesmírné observatoře.