Kuesta (ze špan. cuesta - kopec, stráň) je geomorfologický termín, označující asymetrický vrchol hory nebo hřebenu, tvořeného mírně ukloněnými vrstvami odolných hornin (do 7°)[1], které se střídají s vrstvami méně odolných hornin. Typická je pro oblasti pánví, tabulí a plochých antiklinál, budovaných mírně ukloněnými sedimentárními horninami s různým stupněm odolnosti, najdeme je však i v oblastech s vulkanity, kde se střídají lávové příkrovy s polohami tufů. Toky stékající po čelním svahu označujeme jako resekventní, naopak toky stékající v souladu s vrstevními plochami označujeme jako konsekventní.