Kujavsko | |
---|---|
Poloha Kujavska na mapě Polska | |
Geografie | |
Hlavní město | Włocławek, Inowrocław a Kruszwica |
Status | historická polská země |
Souřadnice | 52°42′ s. š., 18°33′ v. d. |
Rozloha | 5 924 km² |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 000 000 |
Hustota zalidnění | 168,8 obyv./km² |
Jazyk | polština, v minulosti také němčina a ruština |
Národnostní složení | Poláci, do roku 1945 významná německá a židovská menšina |
Náboženství | katolictví, do roku 1945 významná protestantská a židovská komunita |
Správa regionu | |
Stát | Polsko |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kujavsko, popř. Kujavy (polsky Kujawy, latinsky Cuiavia, německy Kujawien, rusky Куявия, Kujavija), je historická země v Polsku, svébytný etnografický a etnolingvistický region na západ od Varšavy.[1] V současné době je součástí Kujavsko-pomořanského vojvodství. Nepatrná část historického území nachází se také v severních částech poviatů Kolského a Koninského ve Velkopolském vojvodství a v poviatu Płockém v Mazovském vojvodství. Na severu hraničí s Pomořím, na západě s Velkopolskem a na východě s Mazovskem. V minulosti bylo Kujavské knížectví lénem Polského království, pak bylo rozděleno na několik údělných knížectví a následně vojvodství.
Kujavsko nemá jedno hlavní historické centrum. Ve 13. století hlavním městem Kujavského knížectví byla Inowrocław; ve století 14. až 18. pak společně s Brestem Kujavským, Bydhoští a Gniewkovem. Společný sněm kujavských vojvodství zasedal v teto době v Radziejově. V důsledku napoleonských válek se Inowrocław stala centrem německé části Kujavska a Włocławek části ruské. Ve Włocławku dnes sídlí kujavský biskup a město je nejdůležitějším etnografickým centrem této země, ovšem největším městem a zároveň politickým a ekonomickým centrem je Bydhošť.
Území je obýváno Kujavany, slovanským obyvatelstvem dorozumívajícím se kujavským nářečím polštiny.[2]