Hrabě Laval Nugent | |
---|---|
![]() | |
Doživotní člen Panské sněmovny | |
Ve funkci: 18. dubna 1861 – 22. srpna 1862 | |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | generálmajor 1809, polní podmaršál 1815, polní zbrojmistr 1838, polní maršál 1849 |
Narození | 3. listopadu 1777 Hrabství Wicklow |
Úmrtí | 21. srpna 1862 (ve věku 84 let) Bosiljevo |
Titul | ![]() |
Děti | Beatrix Gräfin Nugent von Westmeath |
Profese | vojevůdce, politik a důstojník |
Ocenění | komandér Vojenského řádu Marie Terezie Řád sv. Ondřeje Řád sv. Anny 1. třídy rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského rytíř Řádu zlatého rouna |
Commons | Laval Nugent |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Laval hrabě Nugent z Westmeathu (německy Laval Graf Nugent von Westmeath) (3. listopadu 1777 Ballynacor, Irsko – 22. srpna 1862 Bosiljevo, Chorvatsko) byl rakouský generál irského původu. Od patnácti let sloužil v císařské armádě, vyznamenal se v závěrečné fázi napoleonských válek, kdy se významně podílel na osvobození Itálie od francouzské nadvlády. I když byl Irem v rakouských službách, proslul jako zastánce národních zájmů v Chorvatsku, kde vlastnil statky a byl zde také řadu let zemským velitelem. V roce 1847 byl povýšen na hraběte a v roce 1849 dosáhl hodnosti polního maršála. Proslul mimo jiné jako mecenáš a sběratel umění, na svých sídlech v Chorvatsku soustředil hodnotné umělecké sbírky italské renesance a archeologických nálezů z doby antiky.[1]