Leona Woods | |
---|---|
Narození | 9. srpna 1919 La Grange |
Úmrtí | 10. listopadu 1986 (ve věku 67 let) Santa Monica |
Alma mater | Chicagská univerzita (do 1943) Lyons Township High School |
Pracoviště | Newyorská univerzita Coloradská univerzita v Boulderu Kalifornská univerzita v Los Angeles |
Obor | fyzika |
Známá díky | projekt Manhattan |
Ocenění | člen American Physical Society |
Manžel(ka) | John Marshall, Willard Libby |
Rodiče | Weightstill Arno Woods, Mary Leona Holderness Woods |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leona Harriet Woods (9. srpna 1919 – 10. listopadu 1986), později známá jako Leona Woods Marshall a Leona Marshall Libby, byla americká fyzička, která se podílela na vzniku prvního jaderného reaktoru a první atomové bomby.
Ve 23 letech se jako nejmladší a jediná žena podílela na vzniku prvního jaderného reaktoru na světě, zvaného Chicago Pile-1, v projektu vedeném Enrico Fermim. Woods konkretně přispěla k vývoji Geigerových počítačů používaných pro měření radiace během experimentů. Spolupracovala s Fermim na projektu Manhattan.
Po válce se stala stipendistkou Fermiho Institutu pro jaderná studia na Chicagské univerzitě. Později pracovala v Princetonu, New Jersey, v Brookhaven National Laboratory a na univerzitě v New Yorku, kde se v roce 1962 stala profesorkou. Její výzkum zahrnoval fyziku částic, astrofyziku a kosmologii. V roce 1966 se po rozvodu znovu provdala za nositele Nobelovy ceny Willarda Libbyho. Stala se profesorkou na universitě v Coloradu a pracovala pro RAND Corporation. V pozdějším životě se věnovala ekologii a problematice životního prostředí. Vymyslela metodu studia klimatických změn pomocí poměru izotopů v letokruzích stromů. Byla silným zastáncem ozařování potravin jako prostředku pro hubení škodlivých bakterií.