Linda Lovelace

Linda Lovelace
Pravé jméno	Linda Susan Boreman (rodné jméno) Linda Traynor (během prvního manželství) Linda Marchiano (během druhého manželství)
Datum narození	10. ledna 1949
Místo narození	Bronx, New York, USA
Datum úmrtí	22. dubna 2002 (ve věku 53 let)
Místo úmrtí	Denver, Colorado, USA
Tělesné údaje
Oči	hnědé
Vlasy	bruneta
Výška	173 cm[1]
Profesní údaje
Počátek kariéry	1971
Konec kariéry	1975
Významné filmy	Hluboké hrdlo (1972)
Linda Lovelace na IMDb  IAFD  AFDB  Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linda Lovelace [Lɔvɛleɪs]IPA (rodným jménem Linda Susan Boreman; 10. ledna 1949, New York – 22. dubna 2002, Denver) byla americká herečka a pornoherečka, která proslula snímkem Hluboké hrdlo (Deep Throat), díky němuž se stala kulturní ikonou a první světovou pornosuperstar. Později se však své kariéry zřekla, prohlásila, že k ní byla donucena násilím a výhrůžkami, a stala se aktivistkou hnutí bojujícího proti pornografii.

Pocházela z přísně katolické rodiny a v jednadvaceti letech se seznámila se svým prvním manželem Chuckem Traynorem, který ji přivedl ke drogám, prostituci a pornografii. Na začátku své kariéry v pornoprůmyslu hrála v krátkých ilegálních osmimilimetrových filmech. Známé z nich jsou především dva, v nichž měla pohlavní styk se psem. Její dovedností byla zvláštní technika felace, známá jako hluboké hrdlo, kterou ji manžel naučil údajně pomocí hypnózy. Díky této schopnosti ji režisér Gerard Damiano obsadil do svého filmu Hluboké hrdlo z roku 1972, který na ní postavil. Snímek zaznamenal mimořádný úspěch jak mezi mainstreamovými diváky, tak mezi filmovými kritiky, a stal se jedním z nejziskovějších filmů své doby. Byl však též kritizován feministkami a v řadě případů napaden u soudu, v důsledku čehož došlo k zákazu jeho promítání ve více než polovině států USA. Linda Lovelace se však díky němu stala známou osobností a pornohvězdou.

Po tomto úspěchu se objevila ještě v několika filmových snímcích, které však byly pro svou kvalitu kritizovány. V roce 1974 nakonec od Traynora utekla, požádala o rozvod a po krátké známosti s Davidem Wintersem se o dva roky později usadila s novým manželem Larry Marchianem, s nímž měla dvě děti. V roce 1980 vydala autobiografii Ordeal („Utrpení“), v níž popsala, že do účinkování v pornosnímcích a k prostituci ji pod pohrůžkou násilí nutil Traynor, který jí psychicky a fyzicky ubližoval. Dočkala se z části skeptických reakcí a její tvrzení dementovali bývalí kolegové z branže. Podpořilo ji ale feministické hnutí a samotná Linda Marchianová se svojí verzí úspěšně prošla testy na polygrafu. Stala se bojovnicí proti pornografii a veřejně proti ní vystupovala na přednáškovém turné a před vládními vyšetřovacími komisemi. Nakonec se s feministickým hnutím rozešla a žila v nuzných poměrech. Zemřela na následky zranění při autonehodě v roce 2002.