P-3 Orion | |
---|---|
P-3C Orion náležící k VP-22 US Navy | |
Určení | protiponorkový a hlídkový námořní letoun |
Původ | Spojené státy americké |
Výrobce | Lockheed Martin |
První let | Listopad 1959[1] |
Zařazeno | Srpen 1962[1] |
Charakter | v aktivní službě |
Uživatel | USA (US Navy) Japonsko Austrálie Nový Zéland Německo (Marineflieger) a mnoho dalších |
Vyrobeno kusů | 757 |
Cena za kus | 36 mil. USD (1987)[1] |
Varianty | AP-3C, CP-140 Aurora, EP-3, WP-3D a další |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lockheed Martin P-3 Orion je čtyřmotorový turbovrtulový protiponorkový a námořní hlídkový letoun vyvinutý pro americké námořnictvo a zavedený do služby v 60. letech 20. století. Společnost Lockheed založila jeho vývoj na civilním letounu Lockheed L-188 Electra.[2] Letoun je snadno rozpoznatelný podle „žihadla“ na ocasní části zádi neboli „MAD“ detektoru, který je používán jako detektor magnetických anomálií k odhalování ponorek. Během let letoun prošel mnoha vylepšeními, které se týkaly převážně elektronických přístrojů. P-3 Orion je v současnosti stále používán v mnoha námořnictvech i letectvech po celém světě a to hlavně k námořnímu hlídkování, průzkumu, boji proti hladinovým cílům a boji proti ponorkám.[1] Bylo postaveno 734 letounů P-3. V roce 2012 se připojil k hrstce vojenských letounů jako je například Boeing B-52 Stratofortress, které slouží svému původnímu uživateli, v tomto případě US Navy, nepřetržitě 50 let.