Back خط متزاو Arabic Loxodrómica AST Локсодрома Bulgarian রাম্ব রেখা Bengali/Bangla Loxodromia Catalan Kompaslinje Danish Loxodrome German Λοξοδρομία Greek Rhumb line English Loxodrómica Spanish
Loxodroma je křivka na referenční ploše (např. na sférickém povrchu Země), která protíná všechny poledníky pod stejným úhlem.
V úhlojevných mapách Země v Mercatorově zobrazení mají loxodromy charakter přímek. Mapu světa, sestrojenou v tomto zobrazení, uveřejnil v roce 1569 Gerhard Mercator (1512–1594)[1]. Název „loxodroma“ pochází od nizozemského učence Willebrorda Snellia (1581–1626).
Přestože loxodroma není nejkratší spojnicí dvou míst na referenční ploše, byly loxodromické cesty v minulosti využívány při námořní plavbě. Pro svou jednoduchost jsou loxodromické cesty používány i dnes v námořní a v letecké navigaci. Loxodromická cesta se shoduje s ortodromickou pouze ve směru po polednících a ve směru po rovníku. V tom případě je loxodroma nejkratší spojnicí dvou míst na referenční ploše. Do vzdálenosti 800–1000 km je rozdíl mezi loxodromou a ortodromou zanedbatelný[2].
V dnešní době díky rozvoji moderní navigační techniky (GPS apod.) význam loxodromy klesá.
- ↑ KUCHAŘ, K.: Základy kartografie. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1953. 1. vyd. 190 s.
- ↑ BENEŠ, L. a kolektiv: Učebnice pilota. Svět křídel, 1995. 1. vyd. 292 s. ISBN 80-85280-30-2