Lucius Opimius | |
---|---|
Narození | 2. století př. n. l. starověký Řím |
Úmrtí | Drač |
Povolání | starořímský politik a starořímský voják |
Rodiče | Quintus Opimius[1][2] |
Funkce | triumvir monetalis (131 př. n. l.) římský konzul (121 př. n. l.) římský senátor praetor |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Lucius Opimius byl římský politik, který v roce 121 př. n. l. zastával úřad konzula. V této funkci nařídil popravy 3 000 stoupenců lidového vůdce Gaia Graccha, přičemž jako odůvodnění použil senatusconsultum ultimum (výjimečný stav) vyhlášené bezprostředně před Gracchovou násilnou smrtí. V roce 116 př. n. l. byl odsouzen tribunálem vyšetřujícím přijetí nezákonných úplatků, které obdržel od numidského krále Jugurthy, v jehož prospěch se měl angažovat. Opimius byl totiž významným členem komise vyslané senátem, která měla pověření rozdělit území numidského království mezi Jugurthu a jeho nevlastního bratra Adherbala. Po odsouzení odešel z Říma do exilu ve městě Dyrrhachia, kde později zemřel.