Ludwig Mies van der Rohe | |
---|---|
Ludwig Mies van der Rohe (1934) | |
Rodné jméno | Maria Ludwig Michael Mies |
Narození | 27. března 1886 Cáchy |
Úmrtí | 17. srpna 1969 (ve věku 83 let) Chicago |
Místo pohřbení | Hřbitov Graceland |
Alma mater | Unterrichtsanstalt des Kunstgewerbemuseums Berlin Univerzita umění v Berlíně |
Povolání | architekt, designér a učitel |
Manžel(ka) | Ada Mies (1913–1921) |
Děti | Mia Moore |
Významná díla | Toronto-Dominion Centre Westmount Square Seagram Building Farnsworth House Barcelonský pavilon |
Ovlivněný | de Stijl |
Ocenění | Královská zlatá medaile (1959) Berlínská umělecká cena (1961) medaile Ernsta Reutera (1966) Prezidentská medaile svobody Řád za zásluhy v oblasti umění a věd velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludwig Mies van der Rohe, narozený jako Maria Ludwig Michael Mies (27. března 1886, Cáchy – 17. srpna 1969, Chicago), byl německý architekt žijící od roku 1938 v USA. Jeho tvorbu po první světové válce výrazně ovlivnily osobnosti jako Walter Gropius či funkcionalista Le Corbusier. V letech 1930–1933 působil jako poslední ředitel výtvarné školy Bauhaus, tuto funkci převzal od Hannese Meyera (1928–1930). Ještě před ním byl ředitelem Bauhausu Walter Gropius (1919–1928). Později se Mies ujal vedení oddělení architektury na Illinois Institute of Technology (zkráceně IIT), technické vysoké škole v Chicagu, kde rozpracoval tzv. druhou chicagskou školu. Spolu s Le Corbusierem, Alvarem Aaltem nebo Frankem Lloydem Wrightem je všeobecně považován za jednoho z průkopníků moderní architektury.
Mies, stejně jako mnoho jeho současníků, usiloval o vytvoření nového architektonického stylu, který by ztělesňoval moderní, poválečnou dobu právě tak, jako ztělesněním své doby byla například architektura antická nebo gotická. Stál u vzniku architektonického stylu, který se vyznačoval maximální čistotou a jednoduchostí a ovlivnil celé dvacáté století. Stavby jeho vrcholného období používaly pro vymezení vnitřních prostor moderní materiály jako například průmyslovou ocel nebo tabulkové sklo. Mies usiloval o architekturu s minimalistickou nosnou konstrukcí, která bude v rovnováze s volně plynoucím otevřeným prostorem. Architekturu svých staveb nazýval architekturou „kosti a kůže”. Snažil se o racionální přístup, který by řídil tvůrčí proces architektonického návrhu, ale především jej zajímalo, jak vyjádřit ducha moderní doby. Mies bývá často spojován se svými krátkými aforismy „méně je více” a „bůh je v detailech”.
Mezi jeho nejznámější stavby patří Barcelonský pavilon z roku 1929 a brněnská Vila Tugendhat z roku 1930.