Ludwig Wittgenstein

Ludwig Wittgenstein

1930
Region	Západní filosofie
Období	filosofie 20. století
Narození	26. dubna 1889 Neuwaldegg
Úmrtí	29. dubna 1951 (ve věku 62 let) Cambridge
Škola/tradice	analytická filosofie
Oblasti zájmu	logika, metafyzika, filosofie jazyka, filosofie matematiky, filosofie mysli, epistemologie
Význačné ideje	obrázková teorie jazyka, pravdivostní funkce, souhrn stavů věcí, logická nutnost, používaný význam, jazykové hry, argument proti soukromému jazyku, „rodinná podobnost“, následování pravidla, životní formy, wittgensteinovský fideismus, antirealismus, filosofie obyčejného jazyka, sémantický externalismus, kritika teorie množin
Alma mater	Trinity College, Technická univerzita Berlín, Viktoriina univerzita v Manchesteru, Státní reálná škola v Linci a Univerzita v Cambridgi
Významná díla	Tractatus logico-philosophicus, Filosofická zkoumání, „Modrá a hnědá kniha“, O jistotě, Rozličné poznámky
Vlivy	Gottlob Frege, Johann Wolfgang von Goethe, Søren Kierkegaard, G. E. Moore, Oswald Spengler, Ludwig Boltzmann, Karl Kraus, Adolf Loos, Piero Sraffa, Otto Weininger, Bertrand Russell, Arthur Schopenhauer, Baruch Spinoza, Lev Nikolajevič Tolstoj, Heinrich Rudolf Hertz
Vliv na	Bertrand Russell, George Edward Moore, Frank Ramsey, Vídeňský kroužek, Rudolf Carnap, Alan Turing, Elizabeth Anscombe, Peter Geach, Anthony Kenny, Barry Stroud, Gilbert Ryle, Saul Kripke, John Searle, John McDowell, Hans Sluga, Peter Hacker, Stephen Edelston Toulmin, Hannah Ginsborg
Rodiče	Karl Wittgenstein[1] a Leopoldine Wittgenstein
Příbuzní	sourozenci: Hermine, Johannes, Konrad, Helene Salzer, Rudolf, Margaret Stonborough, Paul — bratranci z druhého kolena: Friedrich August von Hayek, Joseph Joachim
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Ludwig Josef Johann Wittgenstein ( [vitg(e)nštajn]; 26. dubna 1889 Vídeň – 29. dubna 1951 Cambridge) byl jedním z nejvlivnějších filosofů 20. století. Bývá spojován především s analytickou filosofií a filosofií jazyka, ovlivnil však i logické pozitivisty. Jeho myšlení pravděpodobně nejvíce ovlivnili Otto Weininger, Arthur Schopenhauer, Bertrand Russell a Gottlob Frege.