MP 40

Maschinenpistole 40
Typ	samopal
Místo původu	Německo
Historie služby
Ve službě	1940 – 1945 (Německo) 1940–dosud (ostatní)
Používána	Viz uživatelé
Války	Druhá světová válka Řecká občanská válka Indočínská válka První arabsko-izraelská válka Korejská válka Alžírská válka Malajské povstání válka ve Vietnamu Občanská válka v Rhodesii Libanonská občanská válka Guatemalská občanská válka Válka v Jugoslávii Válka v Iráku (omezeně) Občanská válka v Sýrii
Historie výroby
Konstruktér	Heinrich Vollmer Berthold Geipel
Navrženo	1938
Výrobce	Steyr-Mannlicher[1] Erma Werke Haenel
Výroba	1940–1945
Vyrobeno kusů	cca 1 milion
Varianty	MP 36 MP 38 MP 40 MP 40/1 MP 41
Základní údaje
Hmotnost	3,9 kg
Délka	833 mm 630 mm se sklopenou opěrkou
Délka hlavně	251 mm
Typ náboje	9 × 19 mm Parabellum[2]
Ráže	9 mm
Princip střelby	neuzamčený závěr s předzápalem
Kadence	500–550 ran/min[2]
Úsťová rychlost	400 m/s[2]
Účinný dostřel	100-200 m[3]
Maximální dostřel	250 m[3]
Zásobování municí	schránkový zásobník na 32 nábojů

MP 40 (Maschinenpistole 40) byl německý samopal používaný v letech druhé světové války. S počtem více než milionu kusů vyrobených od roku 1940 do roku 1945 firmou Erma Werke to byl nejpoužívanější samopal ve výzbroji německé armády. MP 40 patřil do řady samopalů MP 38, MP 38/40 vyráběných německou firmou Erma Werke, kterou německá vláda pověřila vývojem nového samopalu v letech těsně před druhou světovou válkou.

Navržen byl v roce 1938 inspirací od jeho předchůdce MP 38. Při vývoji dala firma důraz na jeho jednoduchou výrobu. Dočkal se rozsáhlého použití mezi pěšáky (zejména veliteli čety a družstev) a výsadkáři na východní a západní frontě i posádkami obrněných vozidel.^[4][5] Díky jeho pokročilým a moderním funkcím se po válce stal oblíbeným mezi vojáky a oblíbený v zemích z různých částí světa. Spojenci jej často nazývali „Schmeisser“ po Hugovi Schmeisserovi, který navrhl samopal MP 18, ačkoli na konstrukci ani výrobě MP40 se nepodílel.^[6][7] Mezi další varianty zbraně patřily MP 40/I a MP 41.